Jiří Bulan: Nejmenovaný ředitel BIS

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Michal Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služby

Všichni jsme tušili, že jmenovat ředitele Bezpečnostní informační služby do generálské hodnosti nevyjde ani napočtvrté.

A taky že ne. Prezident i čtvrtý návrh vlády shodil ze stolu a patřičně okomentoval.

Ředitel BIS v týdnu nedostal pozvání na Hrad, a tak se čekalo jen na potvrzení v pravidelném čtvrtečním pořadu soukromé televizní stanice. Už jsme si zvykli, že odtud prezident pravidelně zadává úkoly české zpravodajské službě.

Neopomněl udělit obvyklou knížecí radu. Tedy méně honit ruské a čínské špiony a více se soustředit na ekonomické zájmy země, chytat korupčníky a finanční kriminálníky. Pronesl to na celoplošné televizní stanici, kterou financují čínské banky.

Pravomoci BIS a srovnání s Evropou

Tak především je tu nejdůležitější věc. Česká vnitřní zpravodajská služba nikoho nechytá. Protože nemá zákonnou pravomoc zatýkat nebo vyšetřovat. Od toho máme policii. Politici se pro čistě informační funkci služby rozhodli po listopadu 1989. Kvůli zkušenosti s StB.

Můžeme vést diskuze, zda je dobře, nebo špatně, když služba ví a má informace, ale nemůže konat. Srovnejme to s jinými evropskými zeměmi. V některých mají stejný model jako my. Například Němci. Mají Spolkový úřad pro ochranu ústavy a demokracie, který nemá výkonné pravomoci. Ostatně i Bezpečnostní informační služba se zkraje 90. let jmenovala podobně.

Jinde, třeba ve Švédsku, ale i v Polsku, jedou režim, kdy vnitřní zpravodajská služba má pravomoci vyšetřovat závazně zločiny. A ve Švédsku je to dokonce trochu opačně. Zvláštní bezpečnostní policie se soustředí na nejzávažnější zločiny ruku v ruce s funkcí zpravodajské služby. 

Koudelku ocenila CIA

Pojďme ale zpět ke Koudelkovi. Letos obdržel při návštěvě USA zvláštní ocenění od spojenecké CIA. A v několika veřejných vystoupeních důrazně varoval před hrozbou špionáže ze strany Ruska a Číny.

Naposledy v Poslanecké sněmovně na bezpečnostní konferenci upřesnil informace z jara tohoto roku. Tedy že se BIS ve spolupráci s policií podařilo rozbít připravovanou špionážní skupinu ruské FSB, která chtěla z Prahy útočit na kybernetické cíle v dalších zemích.

O den později se služba pochlubila, že pomohla zabránit jednomu z největších kybernetických útoků všech dob. Čínské hackerské skupiny napojené na stát se snažily infiltrovat nejrozšířenější antivirový program na světě, český Avast. 

Generační problém při vnímání kybernetických útoků 

Pro lidi z generace prezidenta Zemana je obtížné představit si dopady takových kybernetických útoků.

Mnoho lidí má tendenci podceňovat jejich ničivost a dopad na společnost. Přitom v dnešní internetové době zkompromitovat antivirovou firmu a při tom ovlivnit stovky milionů uživatelů na celém světě znamená snad nejvážnější reputační problém jak pro českou, tak i světovou ekonomiku.  

Co by se stalo, kdyby avizovanou ruskou útočnou síť na českém území spojenci označili za původce kybernetických útoků? To by mohlo otřást důvěrou našich spojenců a těžko bychom vysvětlovali, že Rusové byli u nás jen na dovolené.

Bamberská aféra a uražený Zeman

Nezvyklou nedůvěru prezidenta Zemana si BIS vysloužila na konci 90. let. Po takzvané Bamberské aféře služba odmítla potvrdit Zemanovu představu, že šlo o komplot jeho politických rivalů. Od té doby se Miloš Zeman službě nepřetržitě mstí, ať už zmínkami ve svých politických memoárech, nebo zcela cíleným poškozením reputace v kauze novičok. 

Vraťme se ale zpět k prezidentově radě. Jedna z mála prezidentských pravomocí je skutečně úkolovat Bezpečnostní informační službu s vědomím vlády. Nicméně věnovat se ochraně důležitých ekonomických zájmů státu má služba v popisu práce i bez jeho přičinění. Má to totiž napsané v zákoně. Ekonomickou kriminalitu má ale řešit policie. To není úkol pro zpravodajskou službu. 

BIS skutečně v minulosti mnohokrát vlády varovala před ekonomickým ohrožením republiky. Například před prodejem podílu v ČSA. Nakonec skončil v rukou čínských investorů. Ale zmiňme třeba i pád Sazky, o kterou přišly české sportovní svazy za bílého dne. 

BIS se jistě bude věnovat také energetické bezpečnosti země, která do oblasti významných ekonomických zájmů tematicky spadá. A narazí tam na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Kruh ruské špionáže se zde uzavře.

Rusko si své zahraniční úkoly totiž pečlivě a zodpovědně plní. Zpravodajskou přípravu na tuto strategickou energetickou zakázku příslušníci ruské rozvědky bezpochyby už dávno zahájili. Stačí se podívat do Maďarska a na elektrárnu Pax, kterou nyní Rusové stavějí.

Michal Koudelka o ruském a čínském způsobu práce špionů ví nejlépe za všech profesionálů v této republice. Svůj profesní život, bezmála 25 let, zasvětil boji proti skutečně nebezpečným zájmům Ruska a stále více sílící Číně.

Jiří Bulan

Nebude pro něj žádný problém věnovat se jim i v oblasti významných ekonomických zájmů našeho státu, nebude k tomu potřebovat generálskou hodnost ani rady od prezidenta. S jakým odůvodněním při pátém nejmenování potom přijde prezident? Nechme se překvapit.

Autor je publicista