Jindřich Šídlo: Jak pomoci Andreji Babišovi se střetem zájmů

22. červenec 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Andrej Babiš

Úporná snaha opozičních poslanců prokázat Andreji Babišovi, že porušuje zákon o střetu zájmů, je sice chvályhodná, protože jinak bychom žili už v úplném Palermu, kde jsou zákony pro smích, nicméně taky sama o sobě ukazuje na momentální marnost takového snažení.

Babiš, jak známo, stále sedí v dozorčí radě své německé chemičky SKW Stickstoffwerke Piesteritz, dokonce jako její předseda. A nijak to ani neskrývá, příjmy z dozorčí rady pravidelně uvádí ve svém majetkovém přiznání. Opozice – i někteří koaliční politici - tvrdí, že se to podle českého zákona nesmí, Babiš odpovídá, že je vše v pořádku. Rozhodnout mají odborné posudky, které pro mandátový a imunitní výbor zpracuje Parlamentní institut.

A dál? Co když se zjistí, že Babiš skutečně zákon porušuje? Pak přicházejí na řadu sankce, tou nejvyšší možnou je pokuta až 50 tisíc korun. To se tedy Babiš musí už dopředu otřásat hrůzou. Jenže to není chyba těch, kteří chtějí Babiše pohnat k odpovědnosti. Tady máme chybu přímo v systému a její odstranění nebude jednoduchá operace.

Protože, jednoduše řečeno, tahle země a její zákony nejsou na Babiše vůbec připravené. Možná, že podle zákona Babiš opravdu nesmí sedět v dozorčí radě jedné z desítek svých firem. Možná z ní nakonec i odejde. Nic z toho ovšem nevyřeší fakt, že vicepremiér, ministr financí a kandidát na budoucího premiéra stoprocentně vlastní firmu s jejímiž výrobky Češi vstávají, přes den žijí a večer usínají.

Upřímně řečeno, tady je jedna dozorčí rada dost vedlejší, protože zákon o střetu zájmů řeší jaksi běžné střety zájmů – nikdy ale nedosáhne na něco tak monstrozního, jako je střet zájmů Andreje Babiše, který si usmyslel, že bude zemi vládcem, živitelem i svědomím.

Trpí Babiš v politice?

A upřímně řečeno, zaručený recept na omezení Babišovy rozpínavosti nepředstavují zatím ani ony návrhy, podle kterých by člen vlády nesměl vlastnit víc jak 40 procent firmy, média nebo se jeho firmy nesměly ucházet o státní dotace. (Ano, je to Lex Babiš a kdo říká, že ne, lže a ještě špatně.)

Babiš sedí v dozorčí radě své německé chemičky SKW Stickstoffwerke Piesteritz, dokonce jako její předseda

Babiš už dopředu oznámil, že se obrátí na Ústavní soud, jestli takové paragrafy náhodou neomezují zaručené právo vlastnit majetek. A jsme znovu u stejného bodu: liberální demokracie prostě s něčím takovým, jako je Babiš, nemohla dopředu počítat a jen velmi obtížně se mu brání.

Babiš používá už od svého vstupu do politiky jednoduchý argument: Ano, střet zájmů samozřejmě mám, ale voliči to věděli a nevadí jim to. To je jistě pravda, jen těch voličů bylo na podzim 2013 pouhých 18,5 procenta, jakkoliv senzační výsledek to byl.

Babiše nelegitimizovali jeho voliči – Babiše legitimizují ti, kdo s ním vládnou, tedy sociální demokraté a lidovci ve vládě, zelení na pražském magistrátě, TOP 09 v Brně a jistě bychom našli spoustu dalších příkladů neústupné zásadovosti.

Pokud je tedy Babišův střet zájmů opravdu tak zásadním problémem této země, pak všichni ti, kteří o tom denně hlasitě vyprávějí, budou mít již brzy šanci ukázat, jak moc vážně to berou – nejpozději za rok a čtvrt, po sněmovních volbách. Andrej Babiš v politice stále viditelně trpí nebo to aspoň tvrdí a pokud z něj někdo sejme ono strašné břímě, které na sebe naložil, bude určitě rád.

A ostatně by nebyl ani první vítěz voleb, který by po nich skončil v opozici.

Spustit audio