Ježíšek patří do světa fantazie a pohádek. A ten děti potřebují, věří psycholožka Gregorová

„Hlavní je vztah mezi rodičem a dítětem. Atmosféra, která je kolem Vánoc, vytváří, že to děti vnímají stejně jako jejich rodiče,“ uvádí v Pro a proti autorka blogu Děti jsou taky lidi Zdeňka Šíp Staňková.

Čtěte také

Nepřidělávejme si přes Vánoce další stres navíc, vypněme sociální sítě, radí terapeut Vojtko

Podle ní samotná lež o Ježíškovi nemůže ohrozit vztah rodiče a dítěte, je-li založen na bezpečí a důvěře. „Ale pro mě už to přestalo dávat smysl. A tak to nechávám na dítěti. Prezentuji to jako hru, kterou lidé hrají, a jestli dítě chce, může ji hrát taky.“

Psycholožka Renata Gregorová věří, že postava Ježíška patří do světa fantazie, pohádek, iluzí, který děti potřebují. „Fantazii děti potřebují právě proto, aby když ji budou opouštět získáváním zkušeností, získaly ten správný pohled a přijetí reality.“

Stromeček, otevřené okno a zvuk zvonečku je přece stejná pohádková iluze jako v jiných pohádkách.
Renata Gregorová

„Fantazie do našeho světa patří, vždyť i dospělí mají rádi pohádky. I dospělí se rádi nechají unášet světem fantazie, i když vědí, že to je iluze,“ dodává psycholožka.

Děti si ale hrají neustále, namítá blogerka. „Svou fantazii používají milionkrát denně a oči jim září každý den. Takže jestli je tam Ježíšek navíc, nebo není, je opravdu jedno. Také to vychází z toho, jak rodina žije a jaké má tradice.“

Pohádková iluze, nebo lež?

„My jako dospělí víme, že je něco pohádka, takže ve chvíli, kdy nám někdo prozradí, že to není skutečné, nebudeme zklamaní. Při své praxi ve školce jsem se ale setkávala s hodně dětmi, které byly zklamané, když zjistily, že jim rodiče říkali nepravdu. Důvěra tak byla narušena, i když třeba ne navždy,“ upozorňuje Šíp Staňková.

Svým dětem nelžu a nelžu jim ani na Vánoce.
Zdeňka Šíp Staňková

Na Ježíška přece také lze pohlížet jako na imaginární a pohádkovou bytost, vysvětluje Gregorová. „Stromeček, otevřené okno a zvuk zvonečku je přece stejná pohádková iluze jako v jiných pohádkách.“

Psycholožka se prý ale častěji setkala se zklamáním, že dětem někdo iluzi vzal a zkazil. „Nevadilo jim to, že jim rodiče neříkali o Ježíškovi pravdu, ale že jim někdo vzal iluzi a těšení. A pokud je vytvořen zdravý vztah bezpečí a důvěry, tak toto zjištění vztahem mezi rodiči a dítětem neotřese,“ tvrdí psycholožka.

Čtěte také

Ježíšek, Santa nebo třeba skřítek? Děti zvládají míchání vánočních příběhů lépe než my, shodují se rodiče

„Pro mě je zásadní, že svým dětem nelžu a nelžu jim ani na Vánoce. A když si hrajeme tyto hry, tak všichni víme, že jsou to hry. Je zbytečné jít naproti tomu, že dítě pak bude zklamané, k čemuž by nedošlo, kdyby od začátku vědělo, že to je hra,“ doporučuje Zdeňka Šíp Staňková.

Téma Ježíška ale nelze posuzovat na platformě pravdy a lži, připomíná psycholožka. „Ježíšek patří do světa fantazie a pohádek takže to já za otázku lži a pravdy nepovažuji,“ objasňuje Renata Gregorová důvody, pro které zachovávat jednu z tradičních vánočních zvyklostí.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.