Ještě není konec finanční krize

Když včera začal tento kolos kolabovat, bylo jasné, že by to na světových finančních trzích rozpoutalo nikoli jen dominový efekt, ale přímo vlnu cunami. AIG je totiž provázána s řadou jiných odvětví ekonomiky. Už bankrot americké investiční banky Lehman Brothers vyvolal paniku a největší propad akciových kurzů od teroristických útoků na New York. A to prakticky na všech burzách světa, včetně té české. Ta ztrácela dokonce víc než například polská burza, a to z toho důvodu, že je na ní relativně jen málo titulů. Některé z nich šly dolů tak prudce, že se s nimi v Praze muselo přestat obchodovat. Ceny se krátce dostaly až na úroveň jara 2005.

Dnes, po rozhodnutí FEDu zachránit AIG, začal index pražské burzy, obdobně jako kurzy akcií jinde ve světě, zase růst. Což neznamená, že je vyhráno. AIG sice převezme z 80% stát, ovšem americkým bankám teď peníze těžko někdo půjčí. Image bank je ale poškozena i v Evropě: banky jsou v dnešním globálním světě propojeny víc, než si dovedeme představit. Nejde jen o propojení vlastnické- jako je tomu v případě Societe Generale, které patří Komerční banka, nebo rakouské Erste Bank, která koupila spořitelnu. V rámci rozložení rizik se bacily amerických nedobytných hypoték rozšířily přes zajištěné bankovní produkty do portfolií dalších bank a už rok vychází postupně najevo, jak velké ztráty doopravdy jsou. Auditorská společnost Ekonomy.com například v létě odhadovala,že zatím víme ani ne o polovině ztrát, které banky ve skutečnosti utrpěly.

Pro image bank je to hrob, protože základním kamenem úspěchu bankovních domů je jejich věrohodnost. A tradice. Jenže bance, která v Americe právě zkrachovala, totiž Lehmann Brothers, nakonec nepomohlo ani to, že její kořeny sahají hluboko do 19. století. Teď se pravděpodobně stane, že zmizí z trhu. Dopad na Evropu to může mít velmi snadno. A nejen na finanční instituce, nýbrž i na drtivou většinu občanů. Například na ty, kteří uzavřeli životní pojistku a doufají, že si její pomocí vylepší penzi. Teď se může snadno stát, že výnosnost životního pojištění bude v reálu nižší než vypadala při uzavírání pojistky na papíře. Všechny banky, fondy nebo pojišťovny, které prováděly - i zprostředkovaně- obchody s Lehmann Brothers a například kupovaly jejich dluhy nebo úvěry, musejí tyto položky teď odepsat. Jelikož byla Lehman Brothers čtvrtou největší bankou na Wall Streetu, nejde jistě o žádné maličkosti. Není bohužel vyloučeno ani to, že také v Evropě - včetně Česka- budou muset daňoví poplatníci investovat peníze prostřednictvím dalších státních záchranných akcí i do záchrany bank. Pokles hospodářského růstu, který to bude mít za následek, zvýší pravděpodobně nezaměstnanost.

Současná krize ale může mít i svou dobrou stránku: ve finančním světě se rozmohly spekulace, při kterých už nejde o situaci firem, zákazníků a zaměstnanců, ale mnohem spíš o to, aby akcionáři vydělali na svém kapitálu, investovaném do akcií, co nejrychleji co nejvíc. Objektem spekulací se staly i portfolia fondů, úvěry nebo pojistky, které jsou vítaným zdrojem čerstvého kapitálu. Ten musí být nějak uložen a skáče i na udice v podobě finančních produktů, podobajících se spíš ruletě než serióznímu finančnictví. Tenhle způsob myšlení je zapotřebí revidovat. A to globálně. Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .