Jefim Fištejn: Nerozeznávat vítězství od porážky

Analýz reálných účinků odvážné návštěvy podniknuté navzdory čínským vyhrůžkám je poskrovnu, pokud vůbec. Ty, co jsou, se omezují na konstataci morálních aspektů cesty – jakože Amerika opět ukázala světu nezpochybnitelný demokratický leadership, uštědřila komunistické Číně pár morálních facek a tak dále.

Čtěte také

Jan Fingerland: Pelosiová v čínských službách

Vedle toho samozřejmě cesta byla gestem, které upevnilo kladnou image samotné Pelosiové, potažmo Demokratické strany, kterou zastupuje v Kongresu. Tato okolnost je mimořádně důležitá vpředvečer listopadových tzv. mezivoleb, které mohou být osudové vzhledem k nynějšímu rozložení politických preferencí. Ale to všechno jsou efekty spíše marketingové než věcně zlomové.

Je zvykem srovnávat mezníky americko-čínských vztahů s těmi událostmi v minulosti, které takový zlomový efekt měly – třeba s cestou prezidenta Nixona do Pekingu v roce 1972, připravenou Henrym Kissingerem, jež později vyústila v obnovení plnoformátových diplomatických vztahů mezi oběma velmocemi. Dodnes se má za to, že chytrý krok otevřel Číně jinou velmocenskou perspektivu než sblížení se Sovětským svazem.

Rozdělení pozornosti

Vyvzdorovaná návštěva Pelosiové na Tchaj-wanu mohla mít, podle převažujícího názoru, přímo opačný efekt: mohla uvrhnout kontinentální Čínu do Putinovy náruče. Zda se tak stane, uvidíme v příštích měsících. Čína uvažuje zásadně jinak než Západ a nepokládá za ztrátu tváře, když vyhlásí pověstné 155. vážné varování.

Čtěte také

Tomáš Klvaňa: Strategická návštěva Nancy Pelosiové

Zatím vedle faktické vojenské blokády Tchaj-wanu odpověděla opatřením, které jen málokdo očekával – zrušila veškeré své závazky v oblasti ochrany klimatu. Pro Ameriku je to velmi citlivý bod, neboť ve svém posledním veřejném prohlášení prezident Biden označil klimatické změny a nikoli autoritářské režimy za hlavní nebezpečí pro svět, jemuž hodlá čelit.

Druhý málo zmiňovaný aspekt truc návštěvy Pelosiové je ještě děsivější. Až doteď svět projevoval značnou solidaritu s napadenou Ukrajinou. V takový okamžik otevřít další frontu proti světovému zlu neznamená nic jiného než rozostřit pozornost světa a připravit oběť ruské agrese do postavení absolutního středobodu konfliktu.

Nové krajně vzdálené ohnisko konfrontace by znamenalo rozdělení finančních a vojenských zdrojů mezi Ukrajinu a Tchaj-wan. O to méně by zbylo pro Ukrajinu. Proč a nač bylo třeba v tak osudový okamžik odpoutávat světovou pozornost od konfliktu v Evropě a přenášet ji na pomyslné asijské bojiště, to ví snad jen samotná Nancy Pelosiová.

Jefim Fištejn|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Možná i proto nikdo z komentátorů nemá chuť domýšlet tento dopad tchajwanské cesty do logického konce.

Autor je publicista