Je zázrak, že se do Normandie stále vracejí veteráni vylodění. Nejmladším je 98 let, uvádí Stehlík
80. výročí vylodění v Normandii se ve Francii bude připomínat bez zástupců Ruska, jak koncem května rozhodl Elysejský palác. „Je to správně. Jestliže je tady země, která už třetí rok vede agresivní válku, tak v okamžiku, kdy si máme připomínat oběti 2. světové války, nevidím důvod, proč na oslavy zvát agresora,“ zdůrazňuje historik Eduard Stehlík.
Na oslavách v Normandii sám byl před 10 lety jako ředitel odboru pro válečné veterány – z tehdejší velké skupiny už ale naživu není ani jeden z pamětníků vylodění.
„Mnoho let si uvědomujeme, že se nezadržitelně blíží okamžik, kdy už veteráni nebudou. Letos těm nejmladším, kteří přijedou, bude 98 let, nejstarším 102 nebo 104. To už je svým způsobem zázrak,“ poznamenává.
Z Čechoslováků zasáhli do vylodění především letci. Nasazeny byly všechny čtyři čs. perutě působící v rámci britského Královského letectva.
„Jejich úkolem bylo ochránit útočící jednotky spojenců, zajistit jejich přepravu, vlastně ochránit vzdušný prostor nad vyloďovacími plážemi tak, aby nacistická Luftwaffe nemohla operaci překazit. Nasazena byla i 311. bombardovací peruť, která konvoje chránila před německým námořnictvem a ponorkami,“ vysvětluje historik.
Čtěte také
Jedním z padlých byl i Miroslav Moravec, jehož rodiče Alois a Marie Moravcovi a bratr Vlastimil poskytli zásadní podporu při přípravách atentátu na Reinharda Heydricha a byli zavražděni nacisty.
Operace Overlord měla původně začít už počátkem května, nakonec ale k vylodění na pěti normandských plážích došlo až 6. června. A to i přesto, že počasí stále nebylo ideální. „Na druhou stranu to mělo výhodu, že si Němci mysleli, že v tak špatném počasí spojenci invazi neprovedou,“ podotýká Stehlík.
I tak se ale Němci v Normandii tvrdě bránili a po několika týdnech se zdálo, že to nedopadne dobře.
Když vidíte protivníkovi přímo do kuchyně, tak to paradoxně malinko snižuje naše úvahy o genialitě spojeneckých velitelů.
Eduard Stehlík o významu rozluštění nacistického šifrovacího kódu Enigma
„Po prvním týdnu dosáhli spojenci necelých 18 procent svých cílů, takže se to nevyvíjelo vůbec dobře. Klíčové z mého pohledu bylo, že do toho Adolf Hitler neustále vstupoval, protože se domníval, že jde o klamnou operaci,“ doplňuje historik.
Spojenecká invaze je největší vyloďovací operací v dějinách a z historického hlediska patří k těm nejlépe zpracovaným, většina archivních materiálů byla dávno odtajněna a mnoho bílých míst nezbylo.
„Myslím si, že víme téměř všechno. Náš náhled v minulosti ovlivnilo odtajnění informací, podle kterých spojenci rozluštili kód Enigma a mohli číst zprávy druhé strany. Když vidíte protivníkovi přímo do kuchyně, do přípravy operací, tak to paradoxně malinko snižuje naše úvahy o genialitě spojeneckých velitelů,“ uzavírá Stehlík.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Alexandr Mitrofanov: Putinovo Rusko příbuzným Hitlerova Německa. Může mít stejný osud?
Druhým nejmocnějším mužem v SSSR byl ideologický tajemník Michail Suslov. V roce 1962 řekl spisovateli Vasiliji Grossmanovi, že jeho román Život a osud nebude otištěn.
-
Druhá světová válka končí, v rozhlasu promlouvají Truman i Stalin
Druhá světová válka má dva konce: zatímco v Evropě skončila 8. května 1945, Japonsko kapitulovalo až 2. září na palubě americké válečné lodi Missouri v Tokijském zálivu.
-
Válečný rok 1944. Rozhlas vysílal o atentátu na Adolfa Hitlera a o výročí narození Bedřicha Smetany
První polovina válečného roku 1944 zahrnovala několik událostí, které se staly zásadními pro vývoj konfliktu. Spojenci se vylodili v jižní Itálii a později osvobodili Řím.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
