„Je to odvážné. Pojďme si o tom povídat.“ Reakce na antibyrokratický zákon jsou opatrné, připouští autor

Důvodem, proč komora s takovým návrhem přišla, jsou podle Zajíčka výsledky studie potvrzující rostoucí zátěž podnikatelů, ale i samotného státu. Spolu s Centrem pro ekonomické a tržní analýzy komora spočítala, že kvůli různým předpisům, kterých jsou statisíce a málokdo se v nich už vyzná, musejí podniky celkem vynakládat 72 miliard korun ročně.

Čtěte také

Miliardy k rekordní investici do čipů? Pobídka se může státu vrátit už za čtyři roky, říká šéf české pobočky onsemi

„Až 25 procent věcí bychom mohli škrtnout. A tam jsme to spočítali, že by to mohlo dělat až 18 miliard korun ročně. Kdyby se těchto 18 ušetřených miliard vrátilo zpátky do firem a ty by to investovaly do automatizace, robotizace, anebo by třeba přidaly lidem na platech, tak by to mohlo v hospodářském růstu znamenat až 25 miliard korun ročně,“” uvedl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus Zdeněk Zajíček.

Zároveň by stát mohl úředníkům škrtnout část jejich agendy a nepotřeboval by stále víc lidí.

Sám Zajíček připouští, že prosadit takový zákon bude minimálně běh na dlouhou trať. Reakce od vlády jsou prý zatím opatrné.

„Tak jak to občas bývá u mých návrhů: ‚Je to nové. Je to odvážné. No, pojďme si o tom povídat‘. Tak to jsou asi ty první reakce, které mám od premiéra a některých ministrů,“ uvedl prezident komory.

Vláda nicméně dělá průběžně některá antibyrokratická opatření už teď i bez speciálního zákona. Naposledy v květnu schválila už třetí antibyrokratický balíček, který ruší či zjednodušuje asi 29 různých povinností.

S rušením Green Dealu opatrně

Naopak s opatrností se komora zastupující velké i malé podnikatele dívá na sliby některých politiků v nedávných volbách do Evropského parlamentu. V nich zabodovaly strany, které chtějí výrazně změnit opatření týkající se ochrany klimatu, zjednodušeně Green Deal. Například zrušit zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035.

Čtěte také

„Green Deal se dotkne každého.“ Analytik vysvětluje, o čem je stěžejní dohoda téhle generace

Podle Zajíčka nemá smysl řešit jednotlivosti, ale je potřeba se zabývat celkovou ochranou konkurenceschopnosti průmyslu v Evropě.

„Nechci mluvit o tom, jestli je rok 2035, nebo 2036 nebo spíš 2040 dobře. Pokud chceme zůstat konkurenceschopní, tak jestli ještě někdo na jiném kontinentě bude dál vyrábět spalovací motory a bude to používat, aby získal konkurenční výhodu ve světě, tak se pojďme bavit o tom, jestli chceme znevýhodnit Evropu a poslat ji do nevýhodné pozice v konkurenčním souboji,“ upozornil Zajíček.

Pokud jde o plány podnikatelů v Česku, které by chtěli prosadit ještě od konce mandátu této vlády příští rok, je to například další zjednodušení povolování staveb včetně elektráren, aby nebyly ohroženy do budoucna dodávky energií.

Ve Sněmovně chce pak komora ještě lobbovat za některé úpravy zákoníku práce, například kolem zjednodušení výpovědí.

Co dalšího chtějí podnikatelé prosadit? Který ministr udělal podle komory pro zlepšení byznysu nejvíc? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Peníze a vliv.