Je to drsný, ale já věděl, že Dědek a Tolja umřou. Byli to frajeři, kteří mi chybí, vzpomíná Olda Říha na začátky skupiny Katapult

29. srpen 2018
Olda Říha, zpěvák skupiny Katapult na chalupě (2011)

Olda Říha a Katapult je vlastně synonymum. Jeho hard-rocková kapela vznikla v roce 1975. Další dvě stálice kapely Tolja a Dědek, už ale mezi námi nejsou. Přesto Katapult „hobluje“ dál.

„Je to drsný, ale já jsem věděl, že umřou,“ vzpomíná dnes už 70letý Oldřich Říha na oba své nejlepší kamarády Jiřího „Dědka“ Šindeláře (1949–2009) a bubeníka Anatoliho „Tolju“ Kohouta (1946–2007). 

„My spolu bydleli, vyrůstali, žili… a když postupně onemocněli, věděl jsem, že je to konec. Já věděl, že Tolja má rakovinu prostaty a že se Dědek jednoho dne udusí. Ale byli to velcí frajeři. Hráli až do své poslední chvíle,“ přiznává.   

Rocker hraje až do penálu...

Dokument o lídrovi skupiny Katapult Oldovi Říhovi

00777041.jpeg

Rock života – tak se jmenuje celovečerní dokument Jana Gogoly, který v balíčku se čtyřmi dalšími přišel do českých kin.

Celý jejich poslední rok na tomto světě je prý oba přemlouval, ať si odpočinou. „Oni ale potřebovali hrát. Taky to Dědek někde v televizi řekl, že rocker hraje až do penálu. To je ta strašná vnitřní síla, kterou Katapult prostě v sobě měl a má,“ tvrdí. Co bylo pak?

Rocker Říha byl prý přesvědčený, že to bez nich dál nepůjde. Dokonce chtěl udělat světový rekord a ve svých 60 letech přejít na sólovou dráhu. „Jenže, lidi mi začali říkat, že bez Katapultu nemohou žít. A já vlastně taky... Tak jsem ho oživil.“

Sehnal perfektní kluky, ale skoro o dvě generace mladší. „Jsou to super hudebníci, to je v pořádku. Hrají srdcem, jsou sví a na Tolju nebo Dědka si určitě nehrají… Jenže, je jiná doba.“ Místo toho, aby si vyprávěli příběhy ze života, jak to členové kapely vždy dělali, tak „sedí proti sobě a mlčí. Mají své chytré telefony... A v tu chvíli mi ten Tojla a Dědek strašně chybí. Stejně jako to naše kamarádství z dob začátků Katapultu,“ říká s povzdechem. 

Čas ukázal...

Rockovou kapelu na začátku 70. let hudební kritika dost jednohlasně odsuzovala. Jako primitivní a nehodnotnou produkci. Předpovídala jí tehdy dvě tři sezóny života. Katapult ale pořád žije, a to i po bezmála 45 letech. Co by jim Olda Říha dnes vzkázal? „Čas jim to ukázal. Tehdy stačilo, aby mi někdo z těch kritiků zavolal, nebo napsal dopis, a poznal by, kdo ten Olda Říha je. Že mu srdce hoří pro rokenrol a že by mu komunisti museli uřezat ruce, aby přestal hrát.“

Ruce mu totalitní režim sice neuříznul, ale hrát Katapultu zakázal. Proč, když až tak otevřeně proti režimu nevystupovali? „Ale komunisti ani nepochopili, že cílíme přímo na ně. Třeba písnička Všichni mi lhali, se slovy Františka Gellnera, byla právě o komunistech. Byl to úder cílený přímo na ně, ale oni to ani netušili. Tahle slova ale platila tehdy, platí dnes a budou platit dál.“

Kvůli této písničce je tak nezákazali, ale „tenkrát stačilo, aby manželka vysoce postaveného komunisty řekla: Mirku, co to je za blbečky, co mají bílé košile a džíny? To stačilo, aby Mirek vzal telefon a zrušil Katapult... To je jediná věc, co o tom vím. Jestli to je pravda, to nám nikdo nikdy neřekl,“ dodává.

Všichni mi lhali (Radosti života)
Všichni mi lhali, všichni mi lhali,
blázna si ze mne dělali.
Přede mnou citem se rozplývali,
za zády se mi vysmáli.

Žurnály, básníci, učenci lhali
po léta za nos mě vodíce,
muži mi lhali, a ženy mi lhaly.
Ženy, ty lhaly mi nejvíce.

Srdce mé stále po lásce prahne,
nikomu však již nevěřím.
Když někdo ke mně ruce své vztáhne,
ustoupím bojácně ke dveřím.

Řek bych, že všechno je ztraceno v žití,
žití je však tak záhadné!
Klidný jsem, mohu-li pivo své píti.
hořící tabák nezchladne...

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru Oldy Říhy a Petra Žantovského.

Spustit audio

Související