Jaroslav Feyereisl: Když se domácí porod změní v patologický, napíšete už jen úmrtní list

„V okamžiku změny do patologického porodu na té posteli neuděláte nic. Nic, než že napíšete úmrtní list. V nemocnici to vyřešíte,“ dodává a na otázku, zda je nedůvěra vůči porodníkům v nemocnicích důsledkem jisté lobby, odpovídá moderátorce:. „Nevím. A trápím se tím minimálně po celou dobu, co jsem v Podollí, to znamená devatenáct let. Z části je to vliv určité malé skupinky, já jí říkám alternativní porodní asistentky, která zásadně odmítá lékařskou péči. Tyto ženy tvrdí, že jsou schopny předvídat u té které konkrétní pacientky, že tam proběhne všechno fyziologicky, a to znamená riskují její život. A mohou tam být samozřejmě i ekonomické cíle.

Ale to není určitě celá část žen, které chtějí rodit doma. Část je taková, že jsou v zajetí ‚chci rodit přirozeně‘, přičemž všechny porody jsou přirozené. ‚Chci rodit sama v prostředí, které znám, a dokážu to, protože přece všechno zvládnu.‘ S takovým názorem se setkáváme poměrně často. Právě v Podolí máme cestu, která by situaci mohla řešit, protože se snažíme předat kompetence v oblasti fyziologického porodu porodním asistentkám.“

Gynekolog a porodník Jaroslav Feyereisl se narodil 16. března 1954. V roce 1979 ukončil studia na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1988, 1989 a 1992 až 1994 působil na Univerzitní ženské klinice v Bernu ve Švýcarsku. V roce 1994 byl jmenován docentem. Nyní vede gynekologicko-porodnické pracoviště a Perinatologické centrum v podolském Ústavu pro péči o matku a dítě. Mimo jiné zde provedl se svým týmem porod prvních českých paterčat. V roce 2016 byl prezidentem republiky oceněn Medailí Za zásluhy I. stupně o stát v oblasti vědy a výchovy.

Mateřské úmrtí je ta nejtragičtější událost, jakou si umíme představit. Boj o život matky v ohrožení života, například při závažném porodním nebo poporodním krvácení, představuje vysoce krizové tři, čtyři, pět hodin, ve kterých jde vlastně o všechno. Jaroslav Feyereisl

Chyba je na obou stranách

28. října 2016 byl Jaroslav Feyereisl vyznamenán prezidentem Zemanem Medailí Za zásluhy I. stupně. To, že v sále mezi oceněnými chyběli někteří rektoři vysokých škol, ať již nepozvaní prezidentem nebo ti, kteří chtěli tyto své kolegy podpořit a sami nepřišli, považuje za velmi nešťastné. „Disharmonie mezi akademickým světem a Hradem mě velmi mrzí. Myslím, že nemám právo soudit, ale že chyba je tak trochu na obou dvou stranách. Přál bych si, aby došlo k nějakému smíru a aby z toho dobrého vztahu potom mohly profitovat také vysoké školy,“ uvádí.

„Celá řada z nás, kteří měli možnost poznat jak akademický svět, tak svět velkých nemocnic, i těch v zahraničí, rozumí samozřejmě některým námitkám pana prezidenta. Na druhé straně rektoři a děkani fakult mají místa, která si zasluhují úctu, která by měla být označena jako místa, kam se dostane člověk, který má za sebou úspěšný život a věnuje své škole a oboru veškerou energii, tak jak já drtivou většinu z nich znám,“ vysvětluje svůj postoj.