Janukovyč v ofenzívě

K použití bezpečnostních složek se Leonida Kučmu snažil podle Financial Times přesvědčit především v uvozovkách "vítězný" promoskevský kandidát Viktor Janukovyč. Nejkrizovějším momentem prý byl 28. listopad, kdy na rusky mluvícím východě země začaly demonstrace na podporu Janukovyče a začaly se objevovat hrozby, že se v případě vítězství proevropského kandidáta Viktora Juščenka pokusí východní regiony odtrhnout.

V té době se objevily informace, že některé vojenské a bezpečnostní jednotky skutečně vyrazily směrem na Kyjev. Juščenko ale v reakci na to vyzval své stoupence, aby zesílili blokády vládních a prezidentských budov, načež Kučma, i pod vlivem jednání u kulatého stolu za účasti zahraničních zprostředkovatelů, vojska odvolal. Juščenkovi se poté ani nepodařilo přesvědčit prezidenta k vyhlášení výjimečného stavu a dostal se do defenzívy.

Byla jak se zdá jen dočasná. Viktor Janukovyč, který se poté, co Nejvyšší soud anuloval výsledky druhého kola a rozhodlo se o jeho opakování 26. prosince, stáhl mezi své skalní stoupence do Doněcka, kde připravuje protiútok před novým hlasováním.

"Vměšování Spojených států do záležitostí Ukrajiny je očividné a má podobu financování Juščenkovy kampaně," prohlásil včera Viktor Janukovyč v rozhovoru pro agenturu AP. Mluvčí Bílého domu Scott Mc Clellan toto obvinění v zápětí odmítl s odůvodněním, že 65 milionů dolarů, které Spojené státy zaslaly v posledních dvou letech na Ukrajinu šly do rozpočtu organizací, které podporují a monitorují regulérní průběh hlasování, což je podle něj ku prospěchu všech politických sil. "Žádné finanční zdroje nebyly zaslány přímo politickým stranám," dodává nejmenovaný činitel ministerstva zahraničí USA.

USA však podle Janukovyče nejsou jedinou zemí, která se vměšovala do průběhu událostí na Ukrajině. Dnešní vydání polského deníku Gazeta Wyborcza přináší Janukovyčův postesk nad misí polského prezidenta Alexandra Kwašniewského. Byl to prý on a další prostředníci, kdo svými aktivitami přispěli k tomu, co Janukovyč označil za vítězství odpůrců zákonnosti. Za vrchol považuje anulování svého vítězství ve volbách, navzdory faktu, že bylo prokázáno množství podvodů v jejich průběhu. "Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo v rozporu s ukrajinským právem. Následovala protiústavní změna volebních zákonů a také výměna členů Ústřední volební komise v zájmu takzvaného uregulování konfliktu," prohlásil Janukovyč v rozhovoru pro polský deník Gazeta Wyborcza. Jediný, kdo podle něj jednal korektně, byla Moskva. Putinovo Rusko prý nepodporovalo síly, které podkopávaly vnitřní stabilitu Ukrajiny a jeho emisar Boris Gryzlov jako jediný podle Janukovyče objektivně, přiznal, že všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu a parlamentu byla protiprávní.

Janukovyč pozapomněl, že jej Vladimír Putin před hlasováním jednoznačně podporoval, což mělo zvláště v rusky mluvících regionech Ukrajiny podstatný vliv. Stejné podpoře se těšil i ze strany odstupujícího prezidenta Kučmy, státem kontrolovaných sdělovacích prostředků a také finančních oligarchů ze svého okolí. Prezident Kučma navíc jezdil za Putinem na konzultace před i po začátku krize. Janukovyč však jakoukoli pomoc z Ruska vehementně popírá.

Nová fakta vyplouvají na povrch i v souvislosti se záhadnou otravou opozičního kandidáta Juščenka. Poté, co vídeňští lékaři potvrdili, že byl zmíněný politik skutečně otráven dioxinem, což zapříčinilo radikální zhoršení jeho zdravotního stavu a také viditelné fyziognomické změny v obličeji, přispěchal Janukovyč s prohlášením, že svému rivalovi nepřeje nic zlého. Nicméně neváhal dodat, že by vliv dioxinu na Juščenkovo zdraví mohl ohrozit průběh výkonu prezidentské funkce.

Kdo stojí za Juščenkovou otravou se nyní znovu vyšetřuje. Jeho blízký spolupracovník Oleh Rybačuk dnes prohlásil, že jej před nebezpečím otrávení Juščenka varoval vysoce postavený činitel ukrajinské tajné služby už 4 měsíce předem. "Zesílili jsme tehdy bezpečnostní opatření, jak se ale ukázalo, nedostatečně," konstatoval Rybačuk v rozhovoru pro CNN.

Podle lékařů naštěstí nebyly dioxinem poškozeny Juščenkovy orgány a zatím je schopen zúčastnit se 26. prosince opakovaného druhého kola voleb. Lékaři doufají, že se nakonec zcela uzdraví.

Uzdravit by se ale měla celá Ukrajina. Odpor obyvatel proti zfalšovaným volbám, který přerostl v masové demonstrace, vyvolával v zahraničí sympatie a podporu. Pravděpodobné vítězství opozičního kandidáta ale nebude samo o sobě stačit. Podpořit jeho reformy by měly Evropská unie, NATO a další instituce. Nesmějí se ale omezit jen na slovní deklarace. Země potřebuje skutečnou perspektivu své integrace s Evropou a hospodářskou spolupráci. I když je asi každému jasné, že Ukrajina má a v budoucnu bude mít mnohem užší vazby s Ruskem, než má dnes například Pobaltí. Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou dnes už doufejme pevně integrovány nejen s Evropskou unií, ale i s NATO. V této souvislosti by se nemělo zapomínat ani na fakt, že na ukrajinském území jsou dosud rozmístěny ruské jaderné zbraně.