Jan Vávra: Proč je užitečné více vědět
Jednání bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, které se zabývalo prosincovou střelbou na filozofické fakultě, nesnížilo počet nezodpovězených otázek jak o události, při které zemřelo 14 lidí, tak o policejním zásahu.
Čtěte také
Dozvěděli jsme se, že Generální inspekce bezpečnostních sborů zjistila, že policie útoku střelce předejít nemohla. Takové zjištění nepřekvapuje, inspekce většinou pokaždé shledá, že postup policie byl v pořádku.
Některé informace ale ukazují, že řada okolností se neodehrála zdaleka tak, jak policie tvrdí, a že policisté měli třeba před samotnou střelbou dost indicií o tom, že nejde o člověka, který má sebevražedné tendence, ale že může být opravdu nebezpečný. Nejasnosti panují i kolem návštěvy policistů na filosofické fakultě v době, kdy se už pachatel v budově skrýval.
Prezident k novým nejasnostem mlčí
K rozporuplnému dojmu přispěli i politici. Například ministr vnitra Rakušan hned po zásahu velice přesvědčivě tvrdil, jak si za profesionální prací policie stojí. Teď se odpovědím na problematické otázky vyhýbá. Policii poněkud předčasně chválil i prezident republiky Pavel, který k nově objeveným nejasnostem rovněž mlčí.
Čtěte také
Nejde ale jen o to, zda nám policie o svém zásahu říká všechno. Ukazuje se, že ani politici, kteří v minulosti prosazovali zákony umožňujících snazší přístup ke zbraním, necítí potřebu sebereflexe. Pachatel měl arzenál zbraní včetně útočné pušky, přitom nebyl ani sportovní střelec, ani myslivec. I přesto je nový zákon o zbraních a střelivu pořád dost liberální a vyhnul se i povinným psychotestům pro nové držitele zbrojních průkazů.
K vraždění pachateli pomáhaly i tlumiče, které si koupil legálně díky novele zákona, kterou prosadil v roce 2020 bývalý ministr vnitra Hamáček s podporou nynější ministryně obrany Černochové, která byla zpravodajkou zákona a která se v minulosti nechala fotit s útočnou puškou. Ani ona dnes nevidí důvod na volném prodeji tlumičů něco měnit.
Proč je nutné o pachateli vědět víc?
Absolutní neznámou ale zůstávají motivy samotného pachatele. Hned po střelbě se ve veřejném prostoru rozvinula debata, co je dobré zveřejnit a co ne. U části novinářů převládl názor, že není správné zveřejňovat podrobnosti o útočníkovi, protože by to pomohlo propagovat jeho čin.
Čtěte také
Jak napsal třeba šéfredaktor Reflexu, jedinou informací, kterou o střelci potřebujete vědět, je, že to byla zbabělá nula. Ovšem má-li se společnost bránit podobným případům, je užitečné vědět, zda střelce k činu přivedla nějaké ideologie, výchova, nezjištěná psychická porucha, nenávist k někomu a podobně.
Tak jako se Norové v případě Breivika, který v roce 2011 zabil 77 lidí, dozvěděli všechny podrobnosti z jeho života, včetně toho, proč se hlásil k extrémní pravici a zastával protimuslimské názory, i my bychom si zasloužili vědět o střelci z filosofické fakulty trochu víc, než jen že byl zbabělá nula.
Zatím nám státní zástupkyně prozradila, že podle posudku psychiatra pachatel netrpěl psychickou poruchou, což je s ohledem na to, že střílel zblízka na kojence v kočárku, docela pozoruhodný závěr.
Vždy je lepší vědět co nejvíc, než zůstávat v zajetí – byť ušlechtilých – emocí. Jen tak budeme mít šanci vytvářet podmínky, aby k podobným tragickým činům, pokud možno, už nedocházelo.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
