Jan Vávra: Proč je užitečné více vědět

Čtěte také

Tři hodiny před střelbou: Otazníky nad prohledáním FF UK i lokalizací mobilu zůstávají

Dozvěděli jsme se, že Generální inspekce bezpečnostních sborů zjistila, že policie útoku střelce předejít nemohla. Takové zjištění nepřekvapuje, inspekce většinou pokaždé shledá, že postup policie byl v pořádku.

Některé informace ale ukazují, že řada okolností se neodehrála zdaleka tak, jak policie tvrdí, a že policisté měli třeba před samotnou střelbou dost indicií o tom, že nejde o člověka, který má sebevražedné tendence, ale že může být opravdu nebezpečný. Nejasnosti panují i kolem návštěvy policistů na filosofické fakultě v době, kdy se už pachatel v budově skrýval.

Prezident k novým nejasnostem mlčí

K rozporuplnému dojmu přispěli i politici. Například ministr vnitra Rakušan hned po zásahu velice přesvědčivě tvrdil, jak si za profesionální prací policie stojí. Teď se odpovědím na problematické otázky vyhýbá. Policii poněkud předčasně chválil i prezident republiky Pavel, který k nově objeveným nejasnostem rovněž mlčí.

Čtěte také

Teatrolog Just: Jméno studenta Tomáše, který varoval lidi na FF UK, by se mělo skloňovat v každé větě. Probudil se v něm mravní zákon

Nejde ale jen o to, zda nám policie o svém zásahu říká všechno. Ukazuje se, že ani politici, kteří v minulosti prosazovali zákony umožňujících snazší přístup ke zbraním, necítí potřebu sebereflexe. Pachatel měl arzenál zbraní včetně útočné pušky, přitom nebyl ani sportovní střelec, ani myslivec. I přesto je nový zákon o zbraních a střelivu pořád dost liberální a vyhnul se i povinným psychotestům pro nové držitele zbrojních průkazů.

K vraždění pachateli pomáhaly i tlumiče, které si koupil legálně díky novele zákona, kterou prosadil v roce 2020 bývalý ministr vnitra Hamáček s podporou nynější ministryně obrany Černochové, která byla zpravodajkou zákona a která se v minulosti nechala fotit s útočnou puškou. Ani ona dnes nevidí důvod na volném prodeji tlumičů něco měnit.

Proč je nutné o pachateli vědět víc?

Absolutní neznámou ale zůstávají motivy samotného pachatele. Hned po střelbě se ve veřejném prostoru rozvinula debata, co je dobré zveřejnit a co ne. U části novinářů převládl názor, že není správné zveřejňovat podrobnosti o útočníkovi, protože by to pomohlo propagovat jeho čin.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: První kroky k procesu uzdravení zvládla filozofická fakulta důstojně

Jak napsal třeba šéfredaktor Reflexu, jedinou informací, kterou o střelci potřebujete vědět, je, že to byla zbabělá nula. Ovšem má-li se společnost bránit podobným případům, je užitečné vědět, zda střelce k činu přivedla nějaké ideologie, výchova, nezjištěná psychická porucha, nenávist k někomu a podobně.

Tak jako se Norové v případě Breivika, který v roce 2011 zabil 77 lidí, dozvěděli všechny podrobnosti z jeho života, včetně toho, proč se hlásil k extrémní pravici a zastával protimuslimské názory, i my bychom si zasloužili vědět o střelci z filosofické fakulty trochu víc, než jen že byl zbabělá nula.

Jan Vávra|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Zatím nám státní zástupkyně prozradila, že podle posudku psychiatra pachatel netrpěl psychickou poruchou, což je s ohledem na to, že střílel zblízka na kojence v kočárku, docela pozoruhodný závěr.

Vždy je lepší vědět co nejvíc, než zůstávat v zajetí – byť ušlechtilých – emocí. Jen tak budeme mít šanci vytvářet podmínky, aby k podobným tragickým činům, pokud možno, už nedocházelo.

Autor je komentátor Českého rozhlasu