Jan Vávra: Proč bude Jiří Rusnok vládnout dál

Přestože hlasy ČSSD rozhodnutí sněmovny nezvrátí, sociální demokracie dál řeší otázku, jak se k hlasování postaví. Vypadá to, že Sobotka s Haškem prosazují závazné hlasování všech poslanců podle toho, pro kterou variantu se většina na poslaneckém klubu vysloví. Oba si jsou zřejmě jisti svými lidmi a doufají, že se jim tak podaří zpečetit vlastní vítězství.

V současné době se ovšem zdá, že to Michal Hašek s prosazováním podpory pro Zemanovu vládu trochu překombinoval. Sobotka v poslední době přešel do protiútoku, k čemuž mu dopomohly kroky některých Rusnokových ministrů. Haškova vstřícnost je příliš nepříjemně konfrontována s brutální snahou Miloše Zemana prosadit svoji stranu Zemanovci, což je možné jen na úkor ČSSD. Pravdou ovšem je, že většina členské základny – o široké veřejnosti nemluvě - tento rozpor nevnímá a pořád vidí v Miloši Zemanovi silného politika. Tomu oba kohouti na sociálně demokratickém smetišti svými životními příběhy, zkušenostmi a vystupováním samozřejmě těžko mohou konkurovat. Jeden jak druhý se od absolvování školy v podstatě neopustili prostředí poslanecké sněmovny a o reálném životě toho ani jeden z nich moc neví.

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Miloš Zeman měl v úmyslu - po předpokládané nedůvěře pro Rusnokovu vládu – jmenovat designovaným premiérem někoho jiného. Prohlášení o možném pověření pro Miroslavu Němcovou, kterému věřila asi jen ona sama, mělo jen přinutit ČSSD k podpoře Rusnoka. Stejně iluzorní je možnost, že by Zeman pověřil sestavením vlády jednoho z hlavních zrádců z jeho prvního boje o Hrad, tedy Bohuslava Sobotku. Rusnok tak bude nějakým způsobem vládnout dál, ať již do předčasných nebo řádných voleb. Jeho ministři si toho jsou - jak to vypadá - velmi dobře vědomi.

Nezdá se, že by to pravici bylo úplně proti mysli. Na jednu stranu sice slyšíme silnou rétoriku varující před novodobým Gottwaldem a ohrožením parlamentní demokracie, ve skutečnosti pravicové strany kalkulují s tím, že během roční vlády levice se jim podaří vrátit na svoji stranu aspoň část voličů, kteří se od nich během třech let katastrofální hospodářské politiky odvrátili. Nakonec - jak ukázala záměrná indiskrece o návštěvě prvního muže ODS v Lánech - i zdánlivě nesmiřitelní soupeři se ve vhodnou chvíli dokáží domluvit. V tomto světle by ale dohoda ČSSD s TOP 09 na předčasných volbách měla svoji logiku. A to i jako předstupeň k případné společné vládě po příštích volbách.