Jan Vávra: Politický thriller Babiše a Zemana
Autoři politických thrillerů by měli ze současné situace na naší politické scéně radost. Jde o krásně rozehrané drama, kdy dva spiklenci, kteří se spojili, aby získali moc, dospěli do situace, kdy jeden může získat navrch nad tím druhým a spojenectví se mění v souboj o moc.
Petr Hartman: Přímá volba prezidenta byla chyba. Ale ne ta největší
Ústava umožňuje prezidentovi republiky, aby ji porušoval. Pochopitelně to v ní není nikde napsáno. Tento paradox vychází z možnosti podat na hlavu státu žalobu týkající se hrubého porušení ústavy.
Prezident začínal s mnohem horšími kartami, které mu dává ústava. Ovšem postupně – ačkoli proti němu stál oligarcha obdařený rozhodujícími pravomocemi a obrovskou ekonomickou a mediální mocí – si vypracoval pozici, kdy začíná být pánem na hřišti.
Premiér Babiš by samozřejmě mohl snadno poměr sil zvrátit ve svůj prospěch, ale dolů ho táhne, jako každého správného dramatického hrdinu, jeho minulost, která z něho dělá hračku závislou na prezidentově libovůli. A Miloš Zeman cítí příležitost a vaří svého bývalého spojence v jeho vlastní šťávě.
Jak uniknout?
Andrej Babiš má několik možností, jak z tohoto sevření uniknout. Musel by se ale zbavit své minulosti, nebo aspoň strachu z ní. Nejvíc by mu samozřejmě pomohlo, kdyby bylo zastaveno jeho trestní stíhání a stíhání jeho rodiny v kauze Čapí hnízdo. Dokud tato hrozba existuje, je jedinou šancí, jak se bezpečně vyhnout odsouzení, pouze prezidentova milost nebo zastavení stíhání. Pokud by použil svých pravomoci proti prezidentovi, tato možnost padá.
Jiří Leschtina: Porazit Babiše a zabránit vládě Hradu může jen sjednocená opozice
Ústavní krize, kterou dál rozdmýchává prezident za bezradného přihlížení premiéra, dál žene sociální demokraty k odchodu z vlády. Co ale z takového vývoje, který donutí Babiše opřít se jen a pouze o hlasy komunistů a Okamurovy SPD, vyplývá pro demokratickou opozici?
Další možností, jak uniknout a zároveň nepopudit proti sobě prezidenta, jsou předčasné volby. Mohl by se pokusit získat větší vliv a být méně závislý na ostatních stranách a na prezidentovi. Je to ale velice riskantní cesta. Preference hnutí ANO klesají a není jisté, zda opozice nezíská byť jen těsnou většinu. A Babiš potřebuje být premiérem, už jen proto, že odsoudit premiéra je mnohem obtížnější než odsoudit normálního – byť mimořádně bohatého – občana.
Situaci může hodně ovlivnit sociální demokracie, ta se ale sama vmanévrovala do situace, ze které teď bez ztráty cti nemůže vycouvat. Z taktického hlediska asi nebyl dobrý nápad chtít vyměnit Staňka, jakkoli zbytečný a neviditelný to byl ministr. To si ale měla ČSSD uvědomit, když ho navrhovala. Teď může buď spáchat sebevraždu a tím zachránit stát před vládou ANO s extrémisty a komunisty, která bude de facto Zemanovou vládou, nebo si zachovat hrdost a nechat novou vládu otočit orientaci země směrem na Východ a učinit ji mnohem více závislou na Rusku a Číně.
Žádné dobré řešení
I ostatním demokratickým stranám nenabízí současné rozložení sil žádné dobré řešení. Paradoxně je trestně stíhaný premiér, podezřelý z masivního konfliktu zájmů a usvědčený ze spolupráce s StB, v tuto chvíli ochránce západní orientace ČR, včetně členství v EU a západních bezpečnostních strukturách.
Jakákoli vláda, kterou by spoluvytvářel a spoluřídil Miloš Zeman, by s největší pravděpodobností nechala Rusy dostavět Dukovany, čínskou Huawei vybudovat mobilní síť páté generace a provedla s tím spojené změny v bezpečnostních službách. Situace tedy nemá v tuto chvíli žádné reálné pozitivní řešení. Jedinou možností je nové rozdání karet, kterému se zatím ale většina stran brání.
Na rozdíl od filmového politického thrilleru se Andrej Babiš s Milošem Zemanem od sebe těžko odloučí. Přes svoje současné přetlačování jsou pořád spojenci, kteří vědí, že jeden bez druhého nepřežije, lépe řečeno nebude mít nikdy takovou moc. To by si ostatní politici měli uvědomit.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
