Jan Vávra: Plíživá proměna státu
Pokud bude přijata novela zákona o střetu zájmů, předložená vládními poslanci, bude to znamenat podobný předěl ve fungování státu a jeho institucí jako nechvalně proslulá opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD z roku 1998. Způsob, jakým se novela rychle objevila ve sněmovně, dokládá, že Andrej Babiš má vážné obavy z toho, že Evropská komise nebude pokládat jeho řešení střetu zájmů za dostačující a hledá proto zajištění svého byznysu.
Vývoj okolo jeho střetu zájmů bohužel mimo jakékoli pochybnosti potvrzuje, že Andreji Babišovi jde v prvé řadě o jeho podnikatelské aktivity a až potom o cokoli jiného, včetně řízení státu nebo zajištění blahobytu jeho občanů.
Čtěte také
Obsah novely staví myšlenku ochrany před možným střetem zájmů u veřejných činitelů na hlavu už tím, že ruší většinu omezení pro politiky a víceméně všechna omezení pro premiéra.
Nárokové zemědělské dotace, které představují největší balík peněz, by z působnosti zákona zmizely úplně a zkrátila by se lhůta pro vymáhání dotací z minulého období, takže by Agrofert už nemusel těch minimálně 7 miliard korun za dotace vyplacené v minulých letech vracet.
Andrej Babiš vystupuje na naší scéně jako skutečný oligarcha, kterému poslušnost jeho poddaných umožňuje se tvářit, že s novelou nemá nic společného.
Charakter našeho státu
Iniciativa dvou aktivních poslanců ANO – Radka Vondráčka a Davida Pražáka – a dvou koaličních přisluhovačů – Marie Pošarové z SPD a Filipa Turka z Motoristů – dokládá jeho téměř absolutní moc v koaličním táboře.
Čtěte také
Pokud by zjistil, že se veřejnost přece jen začíná proti jeho způsobu podnikání na účet státu bouřit, může se od návrhu zcela distancovat a onu čtveřici snaživců ještě ztrapnit.
Teď bude klíčové, jak se k podnikání Andreje Babiše postaví Evropská komise. Evropské nařízení 2018/1046 obsahuje článek 61, který říká, že funkcionáři s vlivem na unijní finance se „zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie“.
Pokud tedy Komise rozhodne, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů, existují z právního hlediska jen dvě možnosti: buď Agrofert nebude dostávat žádné veřejné peníze, nebo bude muset premiér Babiš odejít z úřadu.
Čtěte také
Pokud se nestane ani jedno ani druhé, bude to znamenat obcházení pravidel právního státu a dost možná skončíme jako Orbánovo Maďarsko, kterému z podobných důvodů Evropská komise zmrazila až tři čtvrtě bilionu korun.
Andrej Babiš se nedávno označil za trumpistu. Nyní se zdá se, že mu inspirací byly především obrovské zisky Donald Trumpa a jeho rodiny. Podle magazínu The New Yorker totiž Trump ve druhém prezidentství zbohatl už o více než tři miliardy dolarů – tedy asi 62 miliard korun.
Možná mu Motoristé, kteří slibovali, že ho budou hlídat, chtějí pomoci se Trumpovi aspoň trochu přiblížit. Ostatně předseda Motoristů Petr Macinka spolupracoval s Heritage Foundation, tedy americkým think-tankem, jehož nápady se Trump snaží realizovat.
Nejdůležitější ale bude, zda jako občané demokratické země přistoupíme na to, že se náš stát stane servisní organizací jednoho holdingu a že budeme všichni ze svých daní doplácet Agrofertu ty miliardy, na které podle Evropské komise nemá nárok.
To by ale naprosto změnilo charakter našeho státu a my bychom se stali spíš nevolníky než svobodnými občany. Vyřadili bychom se tak ze společnosti liberálních demokracií a zařadili se mezi středoasijské země, kde se vládní pozice nepokrytě snoubí s výnosným byznysem těch, kteří drží ve svých rukou moc.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
