Jan Vávra: Krize víry v tržní kapitalismus

23. červenec 2023

Politologové a sociologové byli dlouho názoru, že strop voličské podpory pro hnutí ANO je 30 procent. Když se preference ANO přehouply i přes tuto hranici, vypadalo to, že Babišovo hnutí posiluje na úkor SPD, tedy že počet voličů podporujících tzv. antisystémové strany zůstává v podstatě stejný.

Poslední průzkum agentury Median ovšem ukazuje, že ANO nebere hlasy SPD – obě strany totiž svorně posílily – ale že získává voliče na úkor stran vládní koalice, zejména těch menších. Nejhůř na to doplatili lidovci.

Čtěte také

Shodou okolností ve stejný den jako průzkum Medianu vyšel na serveru EuroZprávy rozhovor s předsedou lidovců Marianem Jurečkou, který vyjádřil přesvědčení, že „ANO nevyhraje příští sněmovní volby. Respektive že ANO a SPD nedokážou poskládat většinu.“

Průzkum Medianu ovšem ukazuje, že ANO by dnes získalo 87 mandátů a SPD 21. Měly by tedy pohodlnou většinu. Spoléhat na to, že Andrej Babiš bude natolik osvícený a neuzavře koalici s Tomiem Okamurou, je trochu riskantní. I když pravděpodobnější variantou budoucí vlády je „superhrubá“ koalice dvou stran, které hlasovaly pro zrušení superhrubé mzdy, tedy ANO a ODS. Tyto strany představují za současného stavu skutečně nejpravděpodobnější koaliční partnery.

Babiš a státní instituce

To, že stále větší část populace vidí řešení svých problémů ve vládě antisystémových stran založených na vůdcovském principu, neukazuje jenom na nedůvěru ve schopnost Fialovy vlády řídit stát.

Čtěte také

Pokud vládní politici redukují současné problémy na otázku deficitu státních financí, podřezávají si pod sebou větev. Náš problém není ekonomický, ale sociální, lépe řečeno jde o celkovou krizi důvěry v systém tržní ekonomiky a liberální demokracie. Na tom mají svůj díl viny jak politici, tak ekonomické elity, které redukují vývoj společnosti na ekonomický výkon, a nevnímají sociální otázky.

Jako malý příklad poslouží čísla ministerstva financí, ze kterých vyplývá, že podíl HDP, který jde na mzdy, se snižuje, a naopak podíl zisku firem roste. To znamená, že zisky firem jsou větším původcem inflace než mzdy, a že vláda oslabuje zaměstnance ve prospěch firem. Nakonec i Mezinárodní měnový fond 26. června na Twitteru uvedl, že „k evropské inflaci v posledních dvou letech nejvíce přispěly rostoucí zisky korporací, které navýšily ceny nad rámec prudce stoupajících nákladů na dovážené energie“.

Pomyslné nůžky mezi nejbohatšími a zbytkem společnosti se tedy nadále rozevírají. Pokud tomu politici nechtějí rozumět a zůstávají v zajetí ideologických pouček o tržním kapitalismu z 19. století, podporují ve společnosti hromadění frustrace a vzteku a otevírají cestu k moci autoritativním vůdcům a nacionálním populistům.

Jan Vávra

Andrej Babiš samozřejmě v případě svého vítězství nezlikviduje tržní ekonomiku, na které je ekonomicky závislý. Nakonec příklad Číny ukazuje, že kapitalismus může velice dobře fungovat i v zemi s nedemokratickým režimem. Babiš ale bude po vzoru Viktora Orbána chtít ovládnout co nejvíce státních institucí, abychom nakonec všichni museli bez reptání pracovat ve prospěch jeho Agrofertu. Pokud si to zastánci trhu bez přívlastků nepřejí, je nejvyšší čas změnit pohled na systém fungování neoliberálního kapitalismu a začít vnímat i sociální důsledky tržní ekonomiky.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.