Jan Vávra: Jaké postoje nám nabídly naše politické elity?
Novoroční projevy druhého a třetího muže ve státě nabídly celkem zajímavý vhled do toho, jakým způsobem se politici snaží oslovit veřejnost, jaké postoje občanům naší země nabízejí a jakou vizi budoucnosti jim předestírají.
Sérii projevů začal již o vánocích Miloš Zeman. Ten ale nehovořil jako hlava státu, nýbrž jako politik pohybující se v normálním politickém boji a sledující své dílčí politické cíle, takže se snažil oslovit jen své příznivce, případně se vymezoval vůči svým protivníkům. Volné místo na trhu se tak pokusili zaplnit hned dva další ústavní činitelé.
Lukáš Jelínek: Politici nám lichotí a myslí na evropské volby
Kdo by nechtěl slyšet, jak je chytrý, hodný, úžasný? Jenže čeho je moc, toho je příliš. V novoročních promluvách tří ústavních činitelů se až nápadně často objevovala chvála občanů.
Dlužno předeslat, že v principu nejstátničtější byl novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka.
Protože text projevu byl evidentně dílem marketinkových odborníků kolem hnutí ANO, bylo docela zajímavé, jak se tvůrci pokusili vypořádat se současným stavem, kdy hnutí ANO přes všechny problémy Andreje Babiše sice mírně stoupají preference, přitom se ale druhá část populace proti Andreji Babišovi stále hlasitěji vyhraňuje.
Prostor, který Vondráček věnoval odpůrcům svého hnutí, mimo jiné ukázal, že rozdělení společnosti pociťuje Andrej Babiš jako skutečný problém a snaží se na něj reagovat, už jen proto, aby se před svými příznivci ospravedlnil.
Naši novodobí koryfejové
Jan Vávra: Kdo jsou lepšolidi?
Útok prezidenta republiky na ty, „kteří se považují za něco lepšího než my ostatní, kteří nám neustále radí, co máme dělat, kteří své názory považují za nadřazené názorům ostatních lidí“, a které nazval podle sebe krásným termínem „lepšolidé“, představuje učebnicový příklad toho, co současná politologie nazývá populismem.
Ze všech pouček citátů a již mnohokrát řečených pravd o demokracii byl ale nejzajímavější způsob a tón, jakým se na nás předseda Poslanecké sněmovny obracel. Radek Vondráček s námi totiž mluvil mile, přátelsky se usmíval, ale poučoval nás stejně, jako to dělá pan učitel ve škole. Způsob, kdy s námi politici mluví jako s malými dětmi, samozřejmě vychází z marketinkového pojetí politiky, které Babiš praktikuje.
Marketinkoví odborníci radí pozitivní přístup, co největší jednoduchost sdělení a srozumitelnost vyžadující minimální intelektuální námahu na straně posluchače. Přesto ale tento styl komunikace naznačuje dost o tom, jak se na nás – jako na svobodné občany suverénního státu - Andrej Babiš a hnutí ANO dívá.
Petr Holub: Vánoce ateistů a jejich prezidenta
Proslov prezidenta Miloše Zemana z 26. prosince vzbudil jednu zásadní otázku, která zní: Proč se tomu vlastně říká vánoční poselství?
Naprosto opačný přístup zvolil předseda Senátu Jaroslav Kubera. Jeho novoroční projev měl úplně nejblíže k hospodskému plácání, ve kterém semlel bez ladu a skladu všechno, co se mu zrovna líbí a nelíbí, zanadával na politickou korektnost, údajnou snahu zakazovat se kochat ženskou krásou a zastal se kuřáků a instalatérů.
Občan pravděpodobně nepochopil, proč druhý nejvyšší muž ve státě, který je navíc v politice už hodně dlouho, na svůj stát nadával, jako bychom seděli u piva v hostinci čtvrté cenové skupiny.
Každý politik má samozřejmě právo hlásat jakkoli kuriózní názory, bylo by ale zajímavé slyšet od těch pánů senátorů, kteří Jaroslava Kuberu volili za svého předsedu, zda si takto skutečně představují vystupování druhého nejvyššího představitele republiky.
Zkušenosti z minulosti - ať ty negativní z období Mnichovské dohody nebo ze srpna 1968 a následné normalizace, i ty pozitivní z listopadu 1989 - nám ukazují, že postoj politických elit má na další chování národa vždy dosti značný vliv. Takže se spíše ani nechce domýšlet, kam nás tito naši novodobí koryfejové v budoucnu nasměrují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
