Jan Vávra: Jaká témata formují českou krajní pravici
Minimálně od evropských voleb pozorujeme u nás i v Evropě vzrůstající přitažlivost krajní pravice, která těží z obecné nespokojenosti lidí s globálním neoliberálním kapitalismem, z frustrace nemalé části populace, z nedostatku jakékoli životní perspektivy a z odporu k elitám všeho druhu.
Krajní pravice nemá konkrétní politické nebo ekonomické cíle, jejím programem je takzvaná obrana tradičních národních hodnot proti globálnímu multikulturalismu, což většinou znamená boj proti migrantům a Green Dealu.
V některých zemích je tématem i pacifismus – tedy smír s Ruskem. U nás se takové hlasy ozývají spíše nesměle, ale tím bychom se neměli nechat ukolébat. Pravice vzbuzuje představu, že je možné se vrátit zpět do ideálních časů před globalizací, klimatickými změnami, válkami a mícháním kultur.
Čtěte také
Ve 20. století byl ideálem pokrok, chtěli jsme pochodovat stále vpřed, dnes je naopak ideálem vrátit se zpět, přestože okolní svět se vyvíjí bez ohledu na nás.
Jak uvedl nedávno jeden komentář v britském deníku The Guardian, společný odpor proti Green Dealu i uprchlíkům nedává smysl, protože tyto problémy spolu souvisejí. Miliony lidí přicházejí o své domovy v důsledku klimatických katastrof a snaží se odejít do míst, kde se dá ještě žít.
Krajní pravice zneužívá jejich neštěstí a problémů s nimi ke zvýšení svého vlivu. A když ho dosáhne, využívá svoji moc k rušení opatření proti klimatickému rozvratu. Oteplování se tím urychluje a o to více lidí přichází o místo k životu. Je to bludný kruh a pokud ho neprolomíme, stane se ústředním motivem naší éry.
„Konzervativní kemp“
Demokratické strany na vzestup krajní pravice reagují většinou tím, že se snaží podchytit její témata, aby je takzvaně kultivovaly. I naši konzervativci se s krajní pravicí programově sbližují, o čemž svědčí třeba takzvaný „Konzervativní kemp“, který v jednom hotelu ve středočeském kraji pořádá v říjnu Společnost pro obranu svobody projevu.
Čtěte také
Tato seance má propojit české konzervativce různých proudů. Na programu bude především mobilizace proti Green Dealu a proti migraci. V diskuzích – kromě ideologů krajní pravice – společně s poslanci ANO a SPD vystoupí i europoslanec za ODS Alexandr Vondra s bývalým europoslancem Janem Zahradilem, čímž oba pootevřou dveře možné budoucí koalici ODS s hnutím ANO a možná i s SPD.
O tom, že konzervativní pravice přejala slovník krajní pravice svědčí i slova ministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka po nedávné trojnásobné vraždě v německém Solingenu, kterou spáchal syrský uprchlík.
Blažek vyjádřil obavy, abychom se nestali „stádem uměle totožných, vykořeněných a bezpohlavních ovcí“. Za tuto tragédii mohou prý sociální inženýři vyznávající multikulturalismus.
Politický impuls
Zatímco krajní pravice posiluje, politický střed se vyprazdňuje, jako by liberálové vyčerpali své možnosti i nápady. I oni se přizpůsobují populistům a akceptují jejich témata jako hlavní politickou agendu, místo toho, aby se snažili konkurovat nastolením agendy založené na liberálních hodnotách.
Centristické strany by potřebovaly nějaký politický impuls, kterým by obnovily důvěru veřejnosti k základním hodnotám liberální demokracie, ať by šlo o institucionální obnovu nebo efektivní řešení každodenních problémů, jako jsou rostoucí životní náklady, bydlení nebo ekonomické příležitosti. Bohužel naši liberálové – jak předvádějí Piráti – se v současné době nenacházejí v nejlepší kondici.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
