Jan Vávra: Babišovi roste sebevědomí a apetit
Když Andrej Babiš oznámil, že rozpustí své svěřenské fondy, do nichž v roce 2017 vložil akcie Agrofertu a SynBiolu, vyvolalo to spekulace, že už možná nebude chtít být premiérem a že na tento post dosadí svého věrného služebníka Karla Havlíčka.
Například předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda se domníval, že rozpuštění svěřenského fondu znamená, že bývalý premiér nepočítá s návratem do exekutivní funkce. Po pár dnech se ale novináři i vládní politici odvracejí od falešných iluzí a začínají počítat s tím, že se Andrej Babiš nebude ochoten o moc, kterou mu současné průzkumy volebních preferencí slibují, s někým dělit.
Čtěte také
Samozřejmě teoreticky může uvažovat o tom, že pokud dá dohromady většinu například s Motoristy, bude premiérem on a pokud nebude jiná šance, než sestavit vládu s ODS, může být premiérem Havlíček. To je ale příliš racionální úvaha. Andrej Babiš je známý tím, že v podnikání i politice vždy chtěl jako správný predátor všechno a svých partnerů se pokaždé nemilosrdně zbavoval.
Pravděpodobnější je tedy varianta, že se Andrej Babiš cítí být silnější a dospěl k názoru, že pokud půjde bezskrupulózně za co největší mocí, nebude se nakonec muset na nějaké zákony o střetu zájmů ohlížet a bude moci spojit řízení státu se svým podnikáním. Skoro to vypadá, že ho inspiroval příklad Donalda Trumpa, který svými výhružkami a agresivním vystupováním dokázal přimět americké soudy a vyšetřovatele, aby na spravedlnost v jeho případě zapomněli.
Čtěte také
Právní stát bude tedy v případě Babišova vítězství podroben těžké zkoušce. Již v minulosti se s Babišovými kauzami naše spravedlnost obtížně vypořádávala, ať jde o opakované zproštění viny pražským Městským soudem v kauze údajného dotačního podvodu, nebo o odložení podezření na daňové úniky Agrofertu za reklamu na Čapím hnízdě, posvěceným jak Vrchním státním zastupitelstvím v Praze, tak Nejvyšším státním zástupcem.
Nakonec otázku přidělování dotací v době, kdy byl Babiš ve střetu zájmů, za nás musela řešit Evropská unie. Protože deagrofertizace přes všechny vládní sliby neproběhla, nelze čekat v rozhodování úřadů nějaké změny.
Prezident a ústavní soudci
Klíčovu roli v případném návratu Babiše do vlády by ovšem mohl sehrát prezident republiky, který podléhá kouzlu Andreje Babiše mnohem méně, než třeba soudce Jan Šott nebo Igor Stříž či Lenka Bradáčová.
Čtěte také
Článek 70 naší ústavy totiž umožňuje prezidentovi zvážit, zda kandidát na člena vlády splňuje podmínky kvůli potenciálnímu střetu zájmů. Ostatně i prezident Václav Klaus odmítl jmenovat Davida Ratha ministrem zdravotnictví, protože byl prezidentem České lékařské komory.
A kartami mohou ještě zamíchat i ústavní soudci, kteří nyní posuzují novelu zákona o střetu zájmů, známou jako Lex Babiš II. Pokud by část zákona byla zrušena a zákon se vrátil do méně přísné podoby, otevřelo by to Babišovi nové možnosti.
Dlouho jsme věřili v pevnost demokratických institucí Spojených států. Nyní se ukazuje, že agresivní vůdce, který má podporu většiny občanů, dokáže osobním vyhrožováním a brutálním nátlakem fungování nezávislých institucí paralyzovat.
Autoritářští vůdci Maďarska a Slovenska, kteří jsou zároveň politickými spojenci Andreje Babiše, si tamní justici také podřídili svým potřebám. Teď je na nás, zda se rovněž vydáme touto cestou a necháme autoritativního vůdce postavit se nad zákon.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
