Petr Janyška: Nového francouzského premiéra čeká tanec mezi vejci
Francie má nového premiéra. Ostříleného centristu François Bayroua, který je tam konstantní figurou politického života už po desetiletí. Třikrát se pokoušel o prezidentský úřad, nikdy se ale nedostal do druhého kola, jeho centristickou linii vždy převálcoval kandidát levice a pravice či dokonce krajní pravice.
Ve Francii zná každého a politicky je považován za těžkou váhu, byť byl jen dvakrát ministrem. Jeho středová strana byla ale důležitá pro vznik většinových koalic.
Čtěte také
Prezident Macron s ním má dvojznačný vztah. Na jedné straně mu vděčí za své první zvolení prezidentem v roce 2017, kdy Bayrou ho jako jeden z velmi mála známých politiků výrazně podpořil. A dokonce v jeho prospěch tehdy stáhl svoji kandidaturu a potom byl léta jeho neformálním starším rádcem.
S postupem času se ovšem jejich vztah změnil, což se ukázalo při nynějším jmenování premiérem. Macron s ním nejdřív několik dnů dlouze konzultoval, když mu ale v pátek v pět ráno nabídl jen číslo dvě ve vládě, Bayrou to odmítl a pohrozil vypovězením dosavadní podpory. Načež Macron jeho tlaku ustoupil. Tedy začátek soužití, všechno jen ne ideální.
Konsenzuální centrista
První otázka, která dnes po pádu předchozí vlády každého napadne, je zda a jak dlouho Bayrou vydrží. Odpověď zná jen křišťálová koule. Hodně bude záležet na tom, koho si vezme do vlády a s jakými zákony přijde.
Čtěte také
O složení jeho kabinetu nevíme vůbec nic. Chce ho nicméně sestavit během pár dnů, čas kvapí a Francie stále nemá rozpočet pro příští rok.
Podle Macrona by to měla být vláda opřená o široký centristický proevropský proud bez extrémů čili bez Národního sdružení Marine Le Penové a bez radikální levice Jean-Luc Mélenchona.
Předchozí vláda byla předem odsouzena k zániku, obě krajní síly chtěly její pád. Kromě ponížení Macrona tím ale ničeho nedosáhly a kdyby to udělaly ještě jednou, míra trpělivosti občanů by nejspíš přetekla. Novému premiérovi to tak dává šanci na delší životnost.
Čtěte také
Bayrou jako centrista má také lidsky dobré vztahy, jak se socialisty, tak s Le Penovou. Ve volbách v roce 2022 jí spolu s mnoha jinými podepsal doporučení, které každý kandidát předkládá. Nikoli, že by si přál její vítězství, ale že jako politička má právo na účast ve volbách.
Jak vypadaly první reakce na Bayrouovo jmenování? Centristé samozřejmě tleskali, socialisté, tedy umírněná levice, řekli, že mu nebudou vyjadřovat a priori nedůvěru, pokud se nebude snažit protlačit zákony bez projednání v parlamentu, jak to umožňuje ústava. Radikální Mélenchonova levice ho chce ovšem povalit.
A Le Penová vyčkává s tím, že vše bude záležet na jeho politice. Jinak řečeno, že ho bude držet v kleštích. Bayrouova mise tak bude kormidlováním mezi krajně pravým a levým úskalím a od něj to bude vyžadovat hodně kompromisů.
A prezident Macron v tom všem? Doma je oslaben, nicméně v zahraničí je stále těžkou váhou. Což bylo vidět, když mu na znovuotevření katedrály Notre-Dame přijelo 40 hlav států včetně nově zvoleného Donalda Trumpa. A že tam spolu jednali ve třech s prezidentem Zelenským o budoucnosti Ukrajiny. Nebo když přes veškeré domácí potíže zajel nedávno stále kvůli Ukrajině na otočku do Varšavy.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
