Jan Macháček: Twitter, Facebook, Trump. Jak sociální sítě polarizují a kazí společnost
Firma Twitter se – jak známo – před dvěma týdny rozhodla cenzurovat tweety amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Twitter označil některé Trumpovy tweety za odporující faktům, například tweet o tom, že korespondenční hlasování ve volbách může být zmanipulované.
Čtěte také
Další prezidentův tweet byl označen jako „glorifikace násilí“. Trump tweetoval, že když „začíná rabování, začíná střílení“. Šlo o citaci, o frázi originálně použitou policejním šéfem v Miami na Floridě v roce 1960, v době policejního zásahu proti černošským nepokojům.
Majitel větší sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg se okamžitě dostal pod tlak, aby začal posty amerického prezidenta označovat stejně. To ovšem odmítl s tím, že soukromá firma nemůže být „arbitrem pravdy“. Od té doby čelí vzpouře a protestům zaměstnanců a samozřejmě morálním odsudkům z jedné části politického spektra.
Prezident Trump zase pohrozil sociálním sítím a internetovým platformám, že budou zodpovědné a tedy žalovatelné za obsah, který šíří.
Prchlivost, ukvapenost, zuřivost
Čtěte také
K této rekapitulaci dění několik poznámek. Věta „když začíná rabování, začíná střílení“ sama o sobě neznamená žádnou glorifikaci násilí, rabování a krádeže jsou v každé zemi trestným činem a v USA je běžné, že lidé brání svůj majetek sami se zbraní v ruce. Problém je pouze kulturní a historický kontext citace, Američané si to spojují s historickou událostí, není to ale zcela obecně známé a mimo Ameriku už vůbec ne.
Cenzurování a označování výroků politiků je nesmysl. Představa, že technologická firma zmáčkne tlačítko a očistí tím politiku, je nesmysl. Politici jsou veřejné figury, jsou zodpovědní za své činy a slova, voliči jim skládají účty.
Pokud se sociální síť stane editorem svého obsahu, je jen o něco logičtější požadavek na to, aby byla právně zodpovědná za obsah, který šíří, přestává se totiž lišit od normálního média. Je vcelku nepochopitelné, že se tak už nestalo dávno. Je ovšem otázka, zda se to stane a to navzdory tomu, že to kromě Trumpa podporuje i jeho rival John Biden a řada vlivných demokratů.
Čtěte také
Nejde jen o to, že by desítky milionů žalob zahltily soudní systém, ani o to, že by to bylo pro tyto firmy asi likvidační. Sítě si u svých uživatelů vytvořily návyk. Slouží na celém světě stovkám milionů lidí, kteří si v normálním světě připadají nicotní či opomíjení jako extenze jejich ega. Najednou mohou z pohodlí gauče komentovat, soudit, zařadit se, kádrovat, připojit se k táboru a celkově si připadat důležitější, než jsou. Této iluze se lidé nebudou chtít vzdát.
Sociální sítě v době rozvoje umělé inteligence matou veřejnost tím, že zaměstnávají kontrolory, kteří de facto ručně – metodou prvobytně pospolné společnosti – kontrolují obsah, který uhlídat nejde. Problémem nejsou fake news, ale to, že sítě díky tajným algoritmům polarizují a kazí společnost. Vyvolávají a živí konflikty a žijí z nich, podporují plus-minusový svět.
Vidíme to dnes a denně: rouškaři proti odpůrcům roušek, zastánci mariánského sloupu proti odpůrcům. To jsou vlastně malicherné věci: když se ale podíváme, jak strašlivě je polarizovaná právě Amerika nebo Británie, je jen otázkou času, kdy politické násilí verbální přejde v násilí skutečné. Zatím se hází do vody jenom sochy, je jen otázkou času, kdy dojde na živé lidi.
Krom toho je známo, že sítě vytváří návyky zpožďováním lajků a všemožně podporují vlastnosti považované za špatné – jako je prchlivost, ukvapenost či zuřivost. Možná už někteří mocní lidé chápou, že to může vést až ke katastrofě, otázka je, jestli budou mít odvahu a sílu ji zastavit.
Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
