Jan Macháček: Budeme do 5 let v eurozóně?

Euro
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Euro

Tak se zase u nás odehrála politicko-mediální přestřelka na téma, kdy přijmeme euro. Prezident Miloš Zeman prohlásil v rozhovoru pro Passauer Neue Presse, že bychom mohli přijmout euro do pěti let. Ministr financí Miroslav Kalousek oznámil, že na to kdy přijmeme či nepřijmeme euro, nebude mít prezident žádný vliv a proto se mu to tak snadno říká. A podle premiéra Petra Nečase nejen že se nemá stanovit konkrétní datum, ale o celé věci se prý musí konat referendum.

Takže si to věcně rozeberme. Zaprvé Miloš Zeman nestanovil žádné pevné datum pro přijetí eura ani nezaúkoloval vládu, že se má řídit jím navrženým harmonogramem. Jenom řekl, co a do kdy by bylo podle něj možné. Na to má samozřejmě nárok i jako občan, nejen jako prezident.

Příkré odmítnutí prezidentova názoru ze strany Miroslava Kalouska má asi co dělat především s domácí politikou, tedy otevřeným sporem mezi Karlem Schwarzenbergem (tedy Kalouskovým předsedou) a prezidentem o jmenování velvyslanců. Kalousek zkrátka dává najevo, že teď zrovna – v této vypjaté atmosféře - si nechce se Zemanem v ničem notovat.

Jinak lze Zemanův pohled považovat za vcelku realistický a rozhodně neřekl nic nenormálního. Je samozřejmě nesmysl do eurozóny vstupovat nyní a ani to dost dobře nejde. Ale za pět let? Bude-li za pět let ještě existovat euro, pak je zřejmé, že je společná měna z nejhoršího venku, že euro krizi přežilo a že ji dokonce přežilo posíleno, tedy nikoli míněno doslova ve smyslu kursu, ale institucionálně. Zároveň by neměl být pro Českou republiku problém plnit za pět let udržitelným způsobem maastrichtská kritéria. Navíc: například slovenská ekonomika slaví s eurem slušné úspěchy především z hlediska růstu a ani pro Polsko není horizont pěti let pro přijetí eura žádným nesmyslem.

Neměli bychom také zapomínat, že není jenom euro ano-ne. Do eurozóny se dá vstoupit dobře i špatně, s nadhodnoceným, podhodnoceným či rovnovážným kursem. A mimochodem: o Slovensku leckdo prohlašoval, že vstoupilo špatně - s příliš silným kursem – ale nakonec to zvládá velmi dobře.

Kalousek se také mýlí v tom, když říká, že na vstup do eurozóny nebude mít Miloš Zeman žádný vliv. Opak je pravdou: prezident bude mít ohromný vliv. Například jmenuje celou bankovní radu ČNB. Ta sice o vstupu do eurozóny nerozhoduje, má ale velmi zásadní vliv neformální, mediální i zákulisní. Na stav českého diskursu o euru měla nepochybně jednobarevná euroskeptická bankovní rada ČNB jmenovaná prezidentem Klausem zcela zásadní vliv.

Na vstup do eurozóny bude mít dokonce Miloš Zeman větší vliv než Miroslav Kalousek, ať se nám to zamlouvá či ne. Realisticky viděno za rok a pár týdnů už Kalousek ministrem financí asi nebude, ale Zeman prezidentem ano. Jsou Češi rození euroskeptici? Možná, ale do značné míry byly zdejší převládající názory dány loajalitou elit k názorům bývalé hlavy státu. Protože nová hlava státu má jiné názory na Evropu i eurozónu, změní názor i lidé, kteří mění názory podle počasí. A těch je v Česku dost.

Nejvíce znepokojivý je názor premiéra Petra Nečase. Jaké referendum, když jsme na základě vstupních smluv povinní euro přijmout, jenom se neříká přesně kdy? Chce Nečas znovu projednávat vstupní smlouvy? Proč premiér takto podkopová naši důvěryhodnost v zahraničí? Aspoň už se nám rýsuje, co bude karta ODS před volbami. Strašit návratem komunistů na straně jedné a eurem na straně druhé.