Jan Jůn: Vyvarujte se jákekoliv zmínky o brexitu!

Důvodem je, že se očekává, že brexitem rozštěpená a paralyzovaná strana utrpí útěkem voličů k proevropským liberálním demokratům nebo k labouristům, akcentujícím nyní navíc výrazně lokální sociální problémy.

Po brexitu už Evropa nebude pro trhy lákavá, přestěhují se pryč, varuje šéf banky Morgan Stanley

Může se sice zdát, že britský politický systém prozatím dokázal odvrátit hrozbu brexitu bez dohody, Londýn ale stále čelí existenciální hrozbě.

Experti očekávají, že konzervativci ztratí mezi osmi stovkami a tisícovkou radních, což při více než osmi a půl tisícovkách křesel, včetně 462 v Severním Irsku, bude politicky značně ostudné, i když se čtvrteční volby netýkají Londýna a řady přilehlých a středoanglických hrabství, a také Skotska, Walesu a Cornwallu.

Navíc konzervativcům hrozí i odliv voličů zprava. Pro jejich voliče s mozky vymytými tvrdými brexitáři, volajícími po ukončení „nadvlády Evropské unie“, je tu přece ještě ultrapravicová a xenofobní strana UKIP, která si jistě podrží své bývalé voliče.

Zjevně i přes skutečnost, že její bývalý vůdce Nigel Farage – vděčný objekt pro karikaturisty, coby vzor všech populistů a vesele se šklebící „muž z lidu“ s cigaretou v koutku úst a půllitrem piva v ruce – si založil novou stranu s názvem Brexit v místních volbách nekandidující.

Co se asi honí hlavou premiérce

Jan Jůn: Na řadě opět hlasování o brexitu v britské sněmovně?

Sotva skončily velikonoční parlamentní prázdniny, boj o brexit propukl s novou silou a s ním i krize uvnitř obou hlavních politických stran i přes jejich jednání o dohodě.

Debakl konzervativců slibuje ještě zhoršit hrozící obezlička v podobě voleb do Evropského parlamentu, které – pokud Britové do té doby neschválí brexitovou dohodu a neodejdou z unie – by se měly konat 23. května.

Mnohé strany, tedy zejména zmíněná Farageova Brexit i nová proevropská Change Britain se na ně intenzivně připravují. A jelikož prý až 40 procent konzervativců hodlá volit Farageovu stranu, která se chystá vyhrát a slibuje Evropský parlament rozvracet, konzervativcům hrozí pohroma jako sedlákům u Chlumce.

Není ani jasné, zda by jejich kandidáti měli lákat voliče na probrexitovou politiku poloviny vlády či na tu proevropskou její druhé poloviny.

Daniel Kroupa: Poučení z brexitu (o volbách)

Jeden z nestorů britské konzervativní politiky Michael Heseltine, který v minulosti zastával různé ministerské funkce ve vládě Margaret Thacherové, zveřejnil v prosinci loňského roku video, ve kterém vyjadřuje své mínění o brexitu.

Premiérka Mayová ovšem stále prohlašuje, že evropské volby nebudou, neboť doufá v dosažení dohody s labouristy a v následné schválení oné dohody sněmovnou – a prý se po pondělních jednáních rýsují styčné body, zejména údajně ohledně nějaké formy celní unie, což ostatně na přechodné dvouleté období obsahuje i Mayovou navržený text dohody s unií.

Kde se ovšem obě strany liší, je tzv. druhé referendum, tedy schvalující či odmítající podle jeho zastánců dosaženou dohodu, s čímž se vedení konzervativců nehodlá nikdy smířit.

Labouristický výkonný výbor v úterý zasedal právě s cílem rozhodnout se jaké stanovisko zaujmout, když předtím zástupce vůdce Corbyna Tom Watson odešel z jednání stínové vlády, neboť mu nikdo neukázal text volebního manifestu.

Jan Jůn|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Není překvapením, že se pak výbor údajně rozhodoval ponechat vlastně v platnosti dosavadní stanovisko s možností druhého referenda otevřenou, ale nikterak vehementně neprosazovanou.

Zvítězila zjevně ona rozpačitá snaha o nažraného vlka i celou kozu kvůli rozštěpenému voličstvu. Kdyby to tak mohla udělat i vláda s brexitem, to se nejspíš honí hlavou i premiérce.