Jan Jůn: Vypluje do kanálu La Manche válečné loďstvo Jejího Veličenstva?
Lze se oprávněně domnívat, že britské válečné námořnictvo bude nyní vysláno na ochranu mořské hranice s Francií v kanálu La Manche? Tedy, že by vracelo ilegální imigranty zpět do francouzských pobřežních vod i přes odpor Francouzů a možný konflikt?
Britská média totiž soudí, že vláda Borise Johnsona – a zejména na Francouze zjevně nazlobená ministryně vnitra Priti Patelová – by měla přitvrdit kvůli „hanebně nedostatečné spolupráci“ Francie, jak řekla, při vracení člunů „nelegálních imigrantů“ zpět. Ti se snaží usídlit natrvalo v Británii, na rozdíl od „migrantů“ hledajících dočasnou práci.
Čtěte také
Letos se už podařilo díky klidnému moři přes kanál dostat rekordnímu počtu 4100 „ilegálů“. Převážně v nafukovacích člunech, i když by je měla z hranice ve středu třicetikilometrového průlivu vracet zpět francouzská pobřežní stráž. Ve čtvrtek takto doplul do vedry sužované Británie rekordní počet 235 osob v 17 člunech a v pátek a sobotu dalších 150.
Humanitární pomoc
Britská námořní pohraniční stráž disponuje po úsporných opatřeních a vzhledem k členství v Evropské unii jen třemi hlídkovými loďmi na stovky kilometrů pobřeží, ale i tak musí imigrantům humanitárně pomáhat.
Čtěte také
Čluny pohraničníků vlastně imigranty – prý převážně z Íránu, Iráku, Bangladéše, Sýrie, Eritreje nebo Súdánu – pouze nakládají z chatrných plavidel, které jim za poplatek od čtyř tisíc liber za osobu poskytují pašeráci lidí. Na pobřeží je pak předávají do sběrných táborů k vyhoštění, nebo poskytnutí azylu.
Jak tvrdí média i řada Britů, včetně poslanců pobřežních hrabství, Francouzi proti zvyšujícímu se počtu pokusů imigrantů ilegálně odplouvat ze země „nic nedělají“. Hájí se tím, že pokud je chtějí zadržet, imigranti hrozí, že naskáčou do vody, a tak je raději nechají plout dál.
Není proto divu, že provládní deník The Daily Mail na titulní straně nabádal v pátek vládu, aby neprodleně požádala o pomoc lodě válečného námořnictva. Ale i ty by musely vlastně imigranty zachraňovat.
Složitá řešení
Ministryně Patelová není tedy schopná ilegální imigraci zastavit a musí opět jednat s francouzskými kolegy, kteří se zjevně do dohody nehrnou. Po ukončení přechodného brexitového období v prosinci totiž už nebudou mít zájem Britům pomáhat a komplikovat si ochranu vnější hranice Unie a imigrantů neubyde.
Ministryni nepřímo kritizoval údajný oblíbenec hlavního poradce premiéra Johnsona, Dominica Cummingse, ministr financí Rishi Sunak, prý možná příští britský premiér. Hvězda Patelové asi pohasne, ale pochytání pašeráků lidí a oddělení oprávněných uprchlíků od oportunistických migrantů to nevyřeší.
Nejlépe by bylo přijímat azylanty ještě ve Francii a pašeráky lidí tak vyloučit, ale vztahy obou zemí nyní nejsou nejlepší. Přitom po britském paušálním uvalení čtrnáctidenní koronavirové karantény na cestující z Belgie, Bahamských ostrovů a Andorry v uplynulém týdnu, bez ohledů na regiony, prý hrozí to stejné i Francouzům – to by ale vztahy jen dál zhoršilo. Námořní války se ale zatím bát nemusíme.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Jan Jůn: Británie zjevně chystá odchod z unie bez dohody
Britský premiér Boris Johnson „se ujal vedení“, opět rázně ukazuje cestu ke skvělé budoucnosti a oznámení stíhá oznámení.
-
Proč se začínají vracet Romové z Británie? Kvůli pandemii přišli o „šedé“ příjmy, říká zpravodaj
Čeští a slovenští Romové se začali vracet domů. Alespoň to Českému rozhlasu Plus tvrdí vedoucí české školy Comenius v anglickém Leedsu Tomáš Kostečka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
