Jan Jůn: V Británii už se rodí nástupce Borise Johnsona

Z jedenáctky kandidátů ještě během úterka odstoupili exministr dopravy Grant Schapps, poslanec Rehman Chishti, který údajně nikoho nenadchl, a ministr zdravotnictví Sajíd Javid. Významnější bylo oznámení ministryně vnitra Priti Patelové, že kandidovat nebude.

Čtěte také

Jan Jůn: Hrozí nyní Britům ještě tvrdší brexitářský premiér a vláda?

V poslední době totiž prý mezi brexitáři panoval názor, že by měli přestat podporovat pro mnohé extrémistickou generální prokurátorku Suellu Bravermanovou a raději hlasovat pro údajně mnohem přijatelnější Patelovou. Nyní už nemusejí. Zajímavé je, že se v úterý přidali veřejně k táboru ministryně zahraničí Liz Trussové ultra Johnsonovci Jacob Rees-Mogg a Nadine Dorriesová.

Bratrovražedný boj to už bezpochyby je. Různé skupiny vytahují na protikandidáty údajné daňové přestupky, chyby z minulosti a podobně. Zajímavé je, že to prý velmi vhodně vykresluje současnou atmosféru ve straně, kde při zmenšených šancích Bravermanové, pravice začíná vehementně podporovat Liz Trussovou a exvojačku Penny Mordauntovou.

Levice bojuje za exministra financí Rishiho Sunaka, stoupence jen velmi obezřetného snižování daní. S populistickým snižováním totiž pak nakonec chybí peníze na služby a je zle. Sunak je však kvůli tomu pod koncentrovanou palbou pravice.

Mladí konzervativci prý dávají přednost umírněnému exdůstojníkovi a předsedovi zahraničního výboru sněmovny Tomu Tugendhatovi.

Churchillovský návrat?

Nezpomínejme ovšem, že prý celá jedna třetina strany by podle průzkumů nejraději viděla Borise Johnsona zpět v premiérském úřadě.

Čtěte také

Johnson byl jako kočka, měl superschopnost všechno přežít. Teď přišel o devátý život, míní expertka

Asi schvalují jeho plán zůstat prý ve sněmovně a čekat na příležitost k návratu po dalších dvojích volbách – prý jako Churchill po válce. Zabránit mu v setrvání u moci až do 5. září ovšem chtěl ve středu vůdce opozičních labouristů sir Keir Starmer, hlasováním o důvěře ve sněmovně s podporou frustrovaných konzervativců.

Kdyby ho vláda prohrála, musely by se konat parlamentní volby, a to si nyní žádný konzervativec nepřeje, takže nebyla šance a Starmerův pokus byl jen gestem, aby ukázal, že protistrana nadále podporuje „lháře“ Johnsona. Nakonec sněmovna s převahou konzervativců „nenašla čas“ hlasování zařadit!

Co se pak týká oné bratrovražednosti a viditelných i zákulisních spiklenectví, kritikové tvrdí, že jde především o zajištění vítězství v příštích volbách, a tedy pochopitelně bez ztráty křesel nynějších poslanců – a půjde také o ta ministerská. A tam jsou rozdíly v oceňování schopností, populistického charismatu, rozhodnosti a pak tedy konkrétních plánů kandidátů na zvládnutí pošramocené ekonomiky. Nic moc o integritě.

Jan Jůn|foto:Vendula Kosíková, Český rozhlas

Každopádně, pár kandidátů už mířilo z kola ven, neb neměli podporu nejméně 20 poslanců a ve čtvrtek jich budou potřebovat 30. Do pondělka by pak měla zůstat už jen hrstka a pak 21. července jen dva do celostranických voleb. Vítěz bude ohlášen 5. září a Johnson konečně odejde.

Autor je komentátor Českého rozhlasu