Jan Jůn: Hrozí nyní Britům ještě tvrdší brexitářský premiér a vláda?

10. červenec 2022

Koncem týdne se začali mezi britskými konzervativci objevovat a deklarovat první kandidáti na nového vůdce strany a premiéra. Mezi nimi nejnadějnější z nich, ex-ministr financí Rishi Sunak, hájící místo snižování daní střídmou politiku s minimem dalšího zadlužování země, nyní s osmiprocentním minusem na běžném státním účtu.

Smutné pro mnohé však je, že nedeklarovaný kandidát s největší podporou ve straně, ministr obrany Ben Wallace, oznámil, že nekandiduje a soustředí se dál na obranu. Objevila se i další, méně významná jména (ministr dopravy Grant Shapps), ale zlí jazykové tvrdí, že se premiérská kancelář takto snaží o co nejdelší Johnsonovo setrvání u moci, protože vylučovací metodou odpadne denně pouze jeden kandidát.

Nečekaná favoritka?

Čtěte také

Z neočekávaně deklarovaných kandidátů se pozornost soustředila na generální prokurátorku Suellu Bravermanovou, která prohlásila, že coby Indka, jejíž rodiče přibyli z Keňi, chce ukázat, že Británie je už dostatečně diverzifikovaná.

Problém je, že se vzápětí v médiích objevil šéf tzv. Evropské reformní skupiny (ERG), tedy ultra-brexitář Steve Baker, nazývaný šedou eminencí strany, a prohlásil, že by tvrdá brexitářka Bravermanová byla skvělá volba a že ji podpoří.

To by automaticky znamenalo, že by vliv jeho třicítky poslanců ERG, plus několika dalších desítek jejich příznivců mezi poslanci, mohl zjevně dotlačit Bravermanovou do Downing Street 10 (a pak ji, a de facto svou vládu, nepřímo řídit). Naděje Britů na potřebné zlepšení vztahů s Evropskou unií by opět klesly k nule. S vynucením změn v tzv. Severoirském protokolu by navíc hrozila obchodní válka.

Johnsonovy pikle

Čtěte také

Další problém je, že Johnson zůstává premiérem i proto, že vlastně nesložil rezignaci do rukou královny, a rostou obavy z jeho machinací, aby se nějak dál udržel. Krásně to ilustruje kreslený vtip v sobotních Timesech, kde anděl sice vyhání dvojici Johnsonových z ráje, ale oni se tam druhými dveřmi k jeho konsternaci vracejí...

Podle nepsané britské konstituce by jej mohlo z funkce a sídla vyhnat vyjádření nedůvěry celou sněmovnou. Na tom prý opozice, v čele s vůdcem labouristů sirem Keirem Starmerem –⁠ nově zbaveným policejního nařčení z porušení lockdownu během pracovního oběda –⁠, nyní pracuje už na příští týden. Otázkou je, kolik konzervativců se přidá.

Další naděje je v urychlení procesu výběru obnoveným stranickým Výborem 1922 – to se dozvíme snad už v pondělí. Na konci vylučovacího procesu, který by měl skončit 21. července před odchodem parlamentu na prázdniny –⁠ jinak si pak bude moct Johnson na čas dělat, co bude chtít –⁠, by místo celostranického poštovního hlasování, kdo ze dvou posledních zvítězí, hlasovali poslanci.

Jan Jůn

Během neděle pokračovaly nejen ostré rozepře a deklarování dalších kandidátů, ale ukazuje se, že strana –⁠ tedy hlavně její poslanci –⁠ je i nadále rozpolcená. Jak je zřejmé i z aktivit britské obdoby kardinála Richelieua, na očekávaný brzký stranický mír to nevypadá. Škoda!

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Jůn
Spustit audio

Související