Jan Jůn: Pohnuly se konečně ledy mezi Británií a Unií?
Konečně nová naděje na dohodu mezi Británií a Evropskou unií o pobrexitových vztazích? Ano, vypadá to tak na začátku nového kola jednání od středy v Londýně, i když okamžitý průlom prý ještě nečekejme.
Naději vzkřísil po týdnech pesimismu neobvyklý víkendový telefonát mezi premiérem Borisem Johnsonem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, kdy se dohodli na měsíčním prodloužení vyjednávání a nutnosti k dohodě dojít, snad do druhého listopadového týdne.
Čtěte také
Významné bylo i prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové po konzultacích s unijním vyjednávačem Michelem Barnierem v Berlíně ohledně ožehavého sladění regulace obchodu. Prohlásila totiž, že „sice nemůže ohlásit průlom“, ale že „pokud brexitová jednání pokračují, zůstává optimistkou“.
Barnier pak už mířil do Londýna a měl za sebou i diskusi s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o rybolovu, neboť francouzští rybáři prý zapomínají, že bez dohody by nemohli lovit v britských vodách.
Důvodem k optimismu je i zpráva globálního investičního obra, firmy Goldman Sachs. Po bruselském průsaku radí klientům, že mohou počítat se základní beztarifní dohodou bez kvót mezi Británií a Evropskou unií na začátku listopadu a ratifikací v prosinci, i když selhání jednání nevylučuje.
Slib vítězství nad covidem
Premiér Johnson ovšem brexitářsky trvá na svém a pro BBC prohlásil, že stále neví, „proč by Unie nemohla souhlasit s dohodou kanadského typu“, a bagatelizoval výrok holandského premiéra Marka Rutteho, že obě strany (tedy i britská), by si měly uvědomit, že dohoda je za nynější situace „geopolitickou nutností“.
Čtěte také
Johnson ovšem hovořil spíše jako neústupný předseda konzervativců o druhém dnu stranického, letos virtuálního sjezdu či konference. Bylo zjevné, že se snaží posbírat zbytky své bývalé předcovidové vervy po porážce od vlastních poslanců ohledně některých restrikcí regionálních stavů nouze.
Údajně se tak děje na pozadí návrhů, že lepším vůdcem strany by byl rázný i charismatický ministr financí Rishi Sunak. Ten návrhy na sjezdu odmítl výrokem, že je „více než vytížený“, ale týdeník Mail on Sunday tvrdí, že ve straně i mezi voliči je nyní favoritem a jedním ze čtyřky, která místo Johnsona – oslabeného nerozhodností umocněnou chorobou, chybami a otočkami na obrtlíku – vládne ve skutečnosti Británii. Těmi dalšími mají být ministr a premiérův sok Michael Gove, hlavní poradce Dominic Cummings a Johnsonova nynější rázná partnerka Carrie Symondsová.
Johnsonův závěrečný sjezdový projev – na pozadí dalšího zaškobrtnutí jeho vlády nezapočítáním téměř 16 tisíc pozitivních případů covidové nákazy do statistik testů uplynulého týdne – měl být důkazem jeho trvajícího důvtipu a razance i v těžkých časech.
Místo toho, po slibu vítězství nad covidem – při nynějších 12 tisících nakažených denně – s pomocí soukromého sektoru a po odsouzení návrhu vystřídání Sunakem coby „blábolu“, navrhl přivést elektřinu z větrné energie do každé domácnosti do deseti let. Vyznělo to však jako sebekritika, neboť nevědomky odsoudil stejnými slovy vlastní kritiku větrné energie před sedmi lety.
Jak se s ním má tedy dohodnout Unie?
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
