Jan Jůn: Pohádková ceremonie, rozpaky a pochybnosti

Trůnní řeč britské královny Alžběty.
Trůnní řeč britské královny Alžběty.

Rozpaky, pochybnosti a také ostrou kritiku a mnohé dohady vzbudila v pondělí tradiční trůnní řeč britské královny ve Sněmovně lordů na zahájení nové legislativní sezóny.

Nejistota pokračuje a dokonce vzrůstá i během následné debaty ve sněmovně. 

Ne že by komukoliv vadilo dodržování prastaré, téměř pohádkové tradiční ceremonie, mnohé ale velmi znepokojila především skutečnost, že se trůnní řeč za nynější nestabilní situace vůbec konala.

Jak známo, královna musí za účasti lordů a poslanců přečíst legislativní program vlády a normálně to dělá každý rok. Jelikož však brexit ovládá politickou scénu, už dva roky se zahájení nekonalo, a tak premiér Boris Johnson prý královnu přemluvil, aby program přednesla. 

Nebýt brexitu, nebylo by na tom nic divného. Opoziční strany i mnozí konzervativní poslanci ale tvrdí, že při premiérově návrhu předčasných parlamentních voleb nelze královnou přečtený vládní legislativní program 26 zákonů, hlavně v oblastech utužení boje se zločinností, ochrany hranic, zefektivnění práce zdravotnictví a zintenzivnění ochrany životního prostředí brát vůbec vážně.

Premiér sází na dohodu

Kritikové mají asi pravdu, neboť program má – v situaci, kdy vláda je nyní ve sněmovně o 40 poslanců menšinová a hrozí jí i premiérovi prostřednictvím vyjádření nedůvěry konec  jen malou šanci projít.

Zároveň ale zní jako předvolební program konzervativců na příštích pár týdnů do oněch voleb, což údajně královnu znepokojilo, i když Johnson, který volbami hrozí hlavně rozděleným a nerozhodným labouristům, by na jejich vyhlášení potřeboval nyní nedosažitelnou dvoutřetinovou většinu ve sněmovně.

Navíc je tu ovšem opět brexit. Jak známo, intenzivní jednání o podobě kompromisu ohledně hranice na irském ostrově probíhala neobvykle i během víkendu a podle pondělního vyjádření irského ministra zahraničí Coveneyho na schůzce ministrů Unie v Lucemburku nejsou vůbec lehká.

Britští brexitáři – které ovšem natrvalo uspokojí jedině tvrdý odchod z Unie bez dohody – se bouří a tvrdí, že Brusel tlačí premiéra Johnsona k dalším pro ně nepřijatelným kompromisům. Příznivci dohody se zas bojí, že do čtvrtečního začátku unijního summitu, který by měl dohodu potvrdit, není možné její dojednání vůbec stihnout a navrhují oprášení dohody Theresy Mayové.

Liberálové a skotští nacionalisté, pro které je brexit, jako „podstatně horší“ alternativa k nynějšímu členství v Unii, nepřijatelný, zas požadují referendum o Johnsonově dohodě.

Jan Jůn

Premiér ovšem nyní zjevně sází na dohodu, která by jej prý měla učinit „státníkem formátu Churchilla“ a na sobotu po unijním summitu už naplánoval neobvyklé zasedání parlamentu, kterému by dal na vybranou: buď schválit jeho dohodu, nebo brexit odložit. Odklad by však při absenci dohody znamenal podle tzv. „Bennova zákona“ požádat k nelibosti brexitářů Unii o další odložení brexitu, místo čehož by Johnson volil „ležet mrtvý v příkopě“.

Nedivme se tedy, že rozpaky a pochybnosti trvají dál.

Autor je komentátor Českého rozhlasu