Jan Jůn: Podaří se britským proevropanům přece jen zastavit tvrdý brexit?

14. srpen 2019

Zatímco britská brexitářská vláda premiéra Borise Johnsona pokračuje v populistickém ohlašování miliardových finančních injekcí zdravotnictví, policii, zaostávajícím regionům, místním samosprávám a nejnověji i vězeňství, aktivizují se opět také parlamentní proevropané.

Vládní populistické kroky totiž naznačují, že premiér hodlá v souvislosti s politikou tvrdého brexitu vypsat současně se samovolným odchodem z Evropské unie 31. října parlamentní volby a neutralizovat stranu Brexit. Zpracovává tím veřejné mínění, a to v souladu s už dříve ohlášenou taktikou, učinit tak místo rezignace v případě hrozícího vyjádření nedůvěry sněmovnou, po návratu z prázdnin 3. září.

Čtěte také

Tento scénář ovšem aktivizoval proevropany mezi konzervativci i opoziční strany, i přes trvající nerozhodnost vůdce labouristů Corbyna, ztrácejícího ve straně pozice, a podle deníku The Times se poslanci připravují Johnsonův plán zhatit. Už dříve probleskly zprávy o možné dohodě labouristů se skotskými nacionalisty a o předvolebních paktech, kdy by oponenti tvrdého brexitu z různých stran nekandidovali proti sobě ve stovce obvodů.

Johnson to nemá lehké

Nejnověji přinesl zmíněný deník prosáklé detaily dohody proevropanů napříč sněmovnou a postupu po vyjádření nedůvěry vládě. Plán údajně už nepočítá s tím, že by se během zákonem stanovených dvou následujících týdnů podařilo sestavit „vládu národní jednoty.” Místo toho by se s pomocí předsedy sněmovny Brecowa poslanci snažili prosadit zákon o odložení brexitu dle článku 50, a přinutit tak Johnsona, aby na summitu 17. října požádal unii o další odklad. A zároveň buď vypsal volby, nebo nové referendum.

Boris Johnson to rozhodně nemá lehké.
Jan Jůn

Proevropané prý současně začnou připomínat voličům, že v referendu před třemi roky rozhodně nehlasovali pro tvrdý brexit, tedy aby se měli hůř. Ve Skotsku mezitím rozjíždí 70 poslanců soudní akci proti tvrdému brexitu v souvislosti s možným rozpuštěním parlamentu, takže – suma sumarum – Boris Johnson to rozhodně nemá lehké.  

Roste pravděpodobnost, že tvrdý brexit nebude

Navíc, vládu stíhají Jobovy zvěsti. Francouzští rybáři by prý v případě tvrdého brexitu zablokovali Calais; britští vědci tvrdí, že tvrdý brexit zničí perspektivy vědecké spolupráce a prokroku; kurz libry neustále klesá, a vláda nereagovala na návrh ministra Gova zavřít den po tvrdém brexitu banky.

Jan Jůn

Mezitím se šest tisíc osob ze skupiny nejbohatších cizinců s přechodným pobytem, která přispívá devět miliard liber na daních ročně, už kvůli brexitu odstěhovalo a klesají ceny nemovitostí.

Jediný pozitivní signál vyslal během návštěvy Londýna americký šéf národní bezpečnosti John Bolton, když řekl, že obchodní dohoda s Británií bude rychlá. Zapomíná však zjevně účelově na kongres, který dohody vždy zdlouhavě schvaluje, a kde je kvůli Irsku pro „bezmocné a nic moc nenabízející Brity” jen 45 ze stovky senátorů.

Na pozadí všech těchto faktorů tedy lze tvrdit, že opět významně roste pravděpodobnost, že tvrdý brexit na konci října bude opravdu parlamentem zastaven. Uvidíme už za necelé tři týdny. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Jůn
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.