Jan Jůn: Britské sbohem Unii s „hubenou“ dohodou stále lepší než bez ní

1. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Po 47 letech opustila Velká Británie Evropskou unii

S první minutou roku 2021 skončila nepříliš šťastně 47letá kapitola evropských dějin. Po vleklém vyjednání podmínek další spolupráce skončilo přechodné období a Británie nadobro opustila Evropskou unii.

Stalo se tak v souladu s výsledkem referenda před čtyřmi roky, ale je nutné připomenout, že zhruba třetina oprávněných voličů tehdy vůbec nehlasovala.

Čtěte také

Vláda „prohnala“ ve středu dohodu parlamentem všemi čteními a oběma komorami s řadou nehlasujících a s pomocí labouristů, tvrdících, že i hubená dohoda je lepší než hrůzy nedohody. Splnilo se tak přání stoupenců brexitu opustit „byrokraticky řízenou skupinu zemí, snažící se napodobit Ameriku směřováním k federálnímu superstátu, který je na pozadí dějin kontinentu odsouzen k nezdaru“.

Přiznejme jim demokraticky právo na obavy z „nové Francké říše“, když se ta první kdysi rozpadla. Jejich vláda však nezvládla imigraci, vzdala boj za reformy unie, ponechala devítku zemí mimo eurozónu bez vlajkonoše a posílila separatismus Skotů.

Pouhých 17 procent respondentů

Čtěte také

S podrobnostmi štědrovečerní dohody, zajišťující „pokračování vzájemného obchodu ve výši 668 miliard liber ročně“, vzrostly pochybnosti, zda je opravdu tak skvělá, jak premiér Boris Johnson tvrdí. A říkají to nejen rybářské odbory kvůli „nedostatečným“ kvótám, či exportéři nově zakázaného netepelně zpracovaného masa.

Reptají i mezinárodní dopravci kvůli byrokratickému papírování, včetně celních prohlášení a hraničních kontrol, které údajně zvýší ceny dopravy i zboží o sedm miliard liber ročně. Nespokojeni jsou i studenti kvůli vypovězení výměnného programu Erasmus, turisté i řidiči namíchnutí požadavky na nové dokumenty, a také severoirští unionisté, odsuzující ponechání provincie v jednotném trhu unie, i přes zvýšení životní úrovně.

Spokojeni jsou exportující zemědělci, neboť bez dohody by zbankrotovali, stejně tak, jako výrobci automobilů, pro které je klíčový mezinárodní převoz součástek. Mezi průmyslníky všeobecně je však důvodem ke spokojenosti skutečnost, že dohoda vylučuje cla a tarify, tedy dokud bude Británie dodržovat dohodnutá pravidla regulace pod dozorem mezinárodní arbitráže.

Čtěte také

Velkým problémem jsou služby, tvořící 80 procent britského exportu, včetně finančních. Ty nejsou součástí dohody a v sázce je osud londýnské City s exportem za 26 miliard liber ročně.

Podle expremiérky Theresy Mayové „nebude už platit, že britské firmy nabízející služby by i nadále měly automaticky právo služby v Unii poskytovat a budou se muset řídit pravidly členských zemí“. Dodala pak, že její návrh dohody z roku 2019 byl lepší, ale labouristé, včetně sira Keira Starmera, byli tehdy proti.

Finanční služby jsou nezbytné pro britskou ekonomiku, neboť jejich daňové odvody dosahují 72 miliard liber ročně, avšak znervóznělé banky ztratily „pas“, umožňující jim vstup do trhů Unie a musí počkat až na separátní dohodu o tzv. „ekvivalenci“.

Jan Jůn

Co se pak týče britské veřejnosti, pouhých 17 procent respondentů průzkumu agentury YouGov považuje hubenou dohodu za dobrou, avšak 57 procent pro ku 9 procentům proti si přálo její schválení parlamentem. Diskuse zjevně zdaleka nekončí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Jůn
Spustit audio