Jan Jůn: Britům najednou dochází, jakou pohromou brexit vlastně bude
Není překvapením, že s ukončením pobrexitového přechodného období, kdy trvají výhody členství v Evropské unii, už za šest týdnu, Britové rapidně mění postoj k odchodu.
Stále rostoucí většina, nyní podle agentury YouGov 51 procent, se zjevně domnívá, že referendum přineslo špatné rozhodnutí, zatímco 38 procent ještě brexit hájí.
Čtěte také
Rozdíl třinácti procentních bodů tu ještě nebyl – v srpnu 2016 bylo 46 procent Britů pro a 42 procent proti – a většině je nyní se zveřejňováním detailů obtíží jasnější, jak nepřipravená země je. Změna postojů je tak dost logická, právě když jsou vyjednávání o pobrexitových vztazích konečně před dosažením dohody – nyní prý za týden, po karanténě kvůli nakaženému členu vyjednávacího týmu.
Nevýhodné kompromisy musí ovšem učinit obě strany a „zlaté časy“ slibované kdysi brexitáři byly sprostou lží. Vždyť roční objem obchodu s Unií ve výši tři čtvrtě bilonu liber ročně nemá co nahradit; na světě je jen jedna dohoda s Japonskem a Bidenova pro-irská Amerika nemá proč vládu Trumpových brexitářských oblíbenců „odměňovat“ rychlou dohodou.
Hranice jsou hranice
Mezitím vláda křečovitě vyzývá obchodníky a průmyslovou sféru, aby se připravili na pobrexitovou skutečnost, ale nedává jim informace – „neboť se přece stále vyjednává“. Většina podniků (až 70 procent) exportujících zboží do Unie není prý připravena na byrokracii či zdržení, která budou následovat, a obyvatelstvu dochází, že dovážené potraviny z Unie, tedy 40 procent spotřeby, pěkně podraží.
Čtěte také
Premiér Boris Johnson – jako by chtěl obavy zaplašit a brexit zatlačit do pozadí – představil dva velké projekty budoucího rozvoje, které by „měly Británii vrátit na špici světového žebříčku“.
Jde o zákaz automobilů s benzínovým motorem od roku 2030. Země tedy bude jezdit, svítit, topit i vyrábět jen s pomocí elektřiny. Podobně se mají zvýšit výdaje na obranu na dvě a půl procenta HDP, po Americe nejvíce v NATO, což asi má potěšit jejího nového prezidenta a „vrátit Británii status námořní velmoci“.
Zajímavé nápady, ale stávající sítě a větrné elektrárny nebudou stačit, na nukleární, které se staví deset let a stojí desítky miliard, nebudou peníze a financovat obranu – prý z rozvojové pomoci třetímu světu – škodí reputaci.
Koronavirus však dosud stál Brity 210 miliard liber a stejně tolik má podle odhadů stát brexit. Zadlužení země ve výši dvou bilionů liber, tedy 101 procent HDP, už připomíná nedávnou řeckou krizi a proevropské Skotsko hrozí odtržením.
Britové si navíc uvědomují, že není připravena ani vláda, že celní službě, hraničním kontrolám či přístavní infrastruktuře chybí tisíce pracovníků. Samosprávy v hrabství Kent se zas obávají, že i přes urychlenou stavbu obřích parkovišť pro sedm tisíc nákladních automobilů se dálnice do přístavů změní v parkoviště a bez potřebných toalet pro řidiče.
Ano, hranice jsou přece hranice a tvrdá realita brexitu je i přes Johnsonovo mlžení přede dveřmi. A to bohužel nezmění ani dosažení dohody.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
