Jan Jůn: Británie na dvou osudových rozcestích
Británií otřásají nové koronavirové obavy a nejistoty. Po přehlasování vzpoury 42 konzervativních poslanců proti údajně nesmyslnému zavírání hospod o desáté večer – a přesunutí davů a řetězce nákazy do ulic a dopravních prostředků – se premiér Boris Johnson snaží vyřešit klíčové dilema, jak dál.
Snaží se o to za regionální opozice starostů nejnakaženějších severních konurbací proti nejostřejším z jeho nových protikoronavirových opatření s pouhými dvěma třetinami platové kompenzace postiženým firmám. Obhajoval je i v úterním projevu k veřejnosti a ve středečních interpelacích.
Čtěte také
Učinil tak po bouřlivé úterní diskusi a hlasování ve sněmovně (před středečním rekordem 19 724 nově nakažených) a zvolil odstupňovaný regionální přístup. Navázal tak na odmítnutí zářijového návrhu sboru zdravotníků, prosazovaného nyní vůdcem opozice sirem Keirem Starmerem – za vzájemných obvinění z oportunismu –, aby na dva či tři týdny opět vyhlásil celostátní stav nouze, i přes další hrozby hospodářství.
V rámci třístupňového systému restrikcí budou v nejostřejší kategorii uzavřeny hospody, bary, posilovny či kadeřnictví a zakázány vzájemné návštěvy obyvatel. Bude pokračovat provoz škol, avšak univerzity přesunou výuku na internet a studenti opustí koleje.
Nejostřejší stupeň už platí v Liverpoolu, kde lékaři jsou navíc „zhnuseni“ nedostatkem zodpovědnosti poté, co stovky mladých šířily nákazu v úterý večer pouličním rautem, prý bez ohledů na umírající příbuzné.
Perspektiva pobrexitové kalamity
Střední omezení zakazuje návštěvy, větší skupiny než šest osob včetně zahrad a doporučení necestovat mezi okresy. Nyní všude platící nejmírnější omezení zahrnuje kontroverzní zavření hospod v deset večer a zákaz skupin nad šest osob.
Čtěte také
Johnson má však stále na vybranou. Pokud nákaza poroste, může vyhovět opozici a zavést krátkodobý nouzový stav. Může však třeba povolit více autonomie regionům, aby se znalostí situace zvládaly lokální epidemii jako zemské vlády ve Skotsku či v rekordně nakaženém Severním Irsku, kde vyhlásili dočasný stav nouze.
Nyní je tu však další pohroma – summit Evropské unie. Johnson se mimo jiné dosud až křečovitě, ale bezvýsledně snažil zintenzívnit pobrexitová vyjednávání a v září neprozřetelně pohrozil, že nebude-li dohoda do summitu, odejde Británie bez dohody. Nyní to už zjevně přes nátlak brexitářů neplatí, neboť podnikatelé, zejména na nejvíce postiženém severu země, jsou kromě jeho koronavirové nerozhodnosti, rozhněváni perspektivou pobrexitové kalamity.
Jde zejména o zavedení cel a tarifů, zdražení importovaných potravin a zboží, zdržení hraničními formalitami a zacpanými dálnicemi do přístavů či o služby včetně pádu londýnské City jako světového finančního centra. V Londýně se proslýchá, že přes opozici brexitářů hodlá premiér ustoupit ohledně regulace konkurenceschopnosti a zároveň „etapizovat“ změny kvót rybolovu.
Johnson se prý nyní dokonce – po údajných gestech „smířlivosti“ německé kancléřky Angely Merkelové – snaží o přesunutí „termínu“ dohody za summit, případně až na listopad. Ještě ve středu odpoledne o tom telefonoval s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a uvidíme tedy, zda summit nějak pomůže. Času už opravdu mnoho nezbývá!
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.