Jan Jůn: Británie se má opět stát kosmickou velmocí, ale...

24. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Raketa Prime Rocket britské letecké společnosti Orbex

Česká republika právě oslavila Czech Space Week 2021, kosmický týden úspěchů ve vesmíru – od řady družic až po nejnovější účast na mezinárodních kosmických sondách. Náš kosmický týden se konal ve stejnou dobu, kdy britský premiér Boris Johnson pronesl jeden z grandiózních slibů učinit opět Británii globální mocností. 

Británie totiž byla na počátku kosmické éry mezi prvními zeměmi, které vyslaly družice do vesmíru vlastními raketami Black Arrow a Blue Streak a jejich první, nazvanou Prospero, mnozí ještě pamatují.

Čtěte také

Lordové však prý tehdy usoudili, že to není tradiční způsob vědy a že to prostě stačí. Rakety byly sešrotovány a trvalo dost dlouho, než se Británie začala opět zajímat o vesmír, ale svět už ji předběhl. Pak se to později snažila dohnat.

Neúspěch sondy Beagle, vezené Američany k Marsu jejich sondou, Brity zaskočil a jejich první kosmonautku Helen Sharmanovou svezli Rusové. Až mnohem později zas svezli Američané dalšího kosmonauta Jima Peaka, ovšem vytrénovaného Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Situaci zachraňovaly soukromé a vojenské firmy s komunikačními satelity a některé projekty spoluúčasti s dalšími zeměmi Unie.

Opět samostatná země po brexitu

Nejsme velmoc, postupovali jsme skrovněji. A přitom se uskutečnila řada prestižních projektů a nové se stále rodí. Vezměme jen naše první ionosferické družice řady Magion nebo nejnovější projekt české družice Slavia, mapující nerosty v okolním vesmíru, připravovaný výhradně domácími podniky, či dalekohled Athena, spolupráci na misi k Jupiteru zvané Juice a další.

Čtěte také

Připravují se i družice Hera, součást planetární obrany a třeba i Lisa, měřící gravitační vlny. A na sluneční sondě Solar Orbiter jsou čtyři přístroje z deseti postavené u nás. Na českém kosmickém týdnu se hovořilo i o pomoci Evropské unie pro 40 nových kosmických podniků, tedy startupů.

Co se týče Britů, právě na finanční pomoci vlády startupům zavisí uskutečnění Národní kosmické strategie, ze které ovšem řada projektů byla už uskutečňována dříve. Třeba Airbus UK staví s ESA vozítko pro Mars. Velmi úspěšné je i Surrey Satellite Technology s malými družicemi a nyní existují plány na hned několik kosmodromů pro menší rakety – od Cornwallu až skotské Shetlandy.

Nyní se sám premiér veřejně zavázal, že „opět samostatná země po brexitu“ stane opět „na čele globálního výzkumu a užívání vesmíru“. Problém je, že brexitem a covidem poničené hospodářství nabízí jen směšnou částku na uskutečnění plánů a místo toho vyvíjí vláda nátlak na známé firmy jako Rolls-Royce či Virgin Galactic, aby se úkolu zhostily samy.

Jan Jůn

Firmy ale prý čekají, že vláda „přihodí“ – a není z čeho. Johnson už stornoval i plán na podmořský tunel do Severního Irska. Takže to nevypadá moc nadějně a hlavně na rychlou realizaci. A také, zda se – se všemi korupčními skandály, nedokončeným brexitem a rostoucí kritikou uvnitř strany – premiér vůbec udrží v křesle.

Bylo by však smutné, kdyby zůstalo jen při ambicích.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Jůn
Spustit audio