Jan Januš: Střížova minulost komunisty a vojenského prokurátora nevadí, když nevadila posledních 30 let

Coby nového šéfžalobce jej vybrala ministryně spravedlnosti Marie Benešová, z nevyslovených důvodů se ale patrně úplně nepozdává premiérovi Andreji Babišovi. A právě ten rozhoduje o tom, jestli bude vláda jmenování nejvyššího státního zástupce vůbec řešit. 

Čtěte také

Jan Januš: Marii Benešovou čeká do voleb jediný úkol. Prosadit svého nejvyššího státního zástupce

Je paradoxní, že v souvislosti s hlavním kandidátem na nového šéfžalobce se ve veřejném prostoru probírají prakticky jen dvě věci: to, že byl Stříž před rokem 1989 členem KSČ a vojenským prokurátorem, a to, nakolik případně vstoupí do kauzy Čapí hnízdo. I když někteří stále varují, že jsou jeho pravomoci jako pouhého zástupce omezeny, sám Stříž si to nemyslí a množí se rovněž právní výklady, podle kterých tomu tak není. Už z toho se dá snad předpokládat, že si Stříž servítky vůči premiérovi v případě potřeby brát nebude.

U jeho členství v KSČ a historie vojenského prokurátora se ale ještě zastavme. Je to totiž širší problém, který trápí českou justici dlouhodobě. Mezi soudci a státními zástupci působí i více než 30 let po revoluci stovky bývalých komunistů. Většina společnosti to nijak neřeší, minulost se většinou začne přetřásat až ve chvíli, kdy se má daný člověk posunout do určité funkce.

Vykoupit svoji minulost

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Babiš brzdí výběr šéfa žalobců

Takovéto otázky pravidelně padají zejména při projednávání kandidátů na členy Ústavního soudu v Senátu. Postupem času se ale otupují a bývají spíše formální. Zatímco v roce 2013 se ještě v případě Jaroslava Fenyka objevovaly pochybnosti, jestli jeho jmenování ústavním soudcem nezarazí senátoři právě kvůli tomu, že byl před rokem 1989 členem strany a stejně jako Stříž vojenským prokurátorem, další navržení soudci Ústavního soudu, kteří měli v minulosti rudou knížku, procházeli už bez náznaku problémů.

I Fenyk ale nakonec dopadl poměrně dobře a posléze se stal dokonce místopředsedou Ústavního soudu. Tomu mimochodem předsedá další bývalý člen KSČ, ale nutno dodat  následně také jeden z nejzasloužilejších disidentů, Pavel Rychetský. Bývalým komunistou je i předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec. A František Púry, jeden z nejvýše postavených soudců Nejvyššího soudu, působil u vojenského soudu.

Čtěte také

Pavel Zeman: Můj nástupce by měl být apolitický, jako jsem byl já. Z vlády mě nikdo o názor nežádal

Stříž mohl přes deset let působit se svou minulostí bývalého komunisty a vojenského prokurátora v druhé nejdůležitější pozici na Nejvyšším státním zastupitelství jako pravá ruka nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Vadí tak jeho historie nyní, když by se mohl o stupínek posunout? Neříkám tím, že by se v roce 2021 měli dostávat do vysokých míst automaticky bývalí komunisté a vojenští prokurátoři, ale není to spíše otázka, kterou měla česká společnost řešit už na začátku 90. let, a ne v třetí dekádě 21. století?

Nebo ještě jinak: Stříž a třeba i zmiňovaní Fenyk a Púry byli ve straně a na vojenské prokuratuře na začátku kariéry, de facto pár let, všichni tři se ale následně významně podíleli na budování české právní kultury a demokracie. Nevykoupili tím svou minulost? Jsou to spíše filozofické otázky a vyřeší je až čas a generační obměna.

Autor je šéfredaktorem magazínu Lawyers & Business