Jan Januš: Speciální volební zákon je nesystémový, volby na dálku jsou v 21. století nutností
Na začátku října nás čekají volby do Senátu a také do krajských zastupitelstev. Příští rok to budou volby do Poslanecké sněmovny.
V roce 2022 do další třetiny Senátu, o rok později volby prezidentské a za čtyři roky si k dalším senátním a krajským volbám přidáme rovněž ty do Evropského parlamentu.
Nevíme, jak dlouho s námi bude aktuální koronavirová pandemie. Bezpečně si ale můžeme být jisti tím, že na volby v jakýchkoliv ztížených podmínkách, ale ani obecně v 21. století a ve věku nastupujících, nebo možná už spíše nastoupených technologií, nejsme vůbec připraveni.
Čtěte také
Aktuální situaci a volby, které se mají uskutečnit za zhruba šest týdnů, se vláda snaží vyřešit pro českou legislativu bohužel poměrně obvyklým způsobem: do Parlamentu posílá speciální návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020, tedy s časovým a věcným omezením pouze na tyto volby.
Jsme sice v bezprecedentní situaci, z hlediska systému je to ale celé špatně. Legislativa má být co možná nejobecnější, použitelná do budoucna a ideálně s co nejméně výjimkami.
Zmíněný návrh, který má například lidem v karanténě umožnit hlasovat z automobilu, jde ale zcela opačným směrem, i když může být ještě otázkou, jak bude vlastně finálně vypadat. Legislativní proces u něj stále ještě neskončil, i když každou chvíli začne nejvroucnější část kampaně.
Volby odpoutat od jednoho místa
Čtěte také
Pokud předpis v této podobě projde, může se ale rovněž stát tématem pro Nejvyšší správní soud či pro Ústavní soud. Buď přímo sám o sobě, nebo vzhledem k jeho následnému způsobu aplikace. Je skutečně z hlediska základních práv a svobod například v pořádku, aby lidé v karanténě mohli volit v jiných dnech, než budou probíhat volby pro ostatní, pandemií nezasažené, voliče? Může to být ještě právní oříšek.
O nutnosti modernizovat český volební zákon se mluví dlouhodobě, ale zároveň se také nic zásadního neděje. S růstem vlivu technologií na naše životy, stále dostupnějším internetem a také neustále chytřejšími zařízeními, to na jednu stranu a změnou našeho chování, společenských návyků i pocitů, zvláště mladších generací, co je normální a obvyklé, to na druhou stranu – bude přitom neudržitelné volit jen klasickým a po staletí vyzkoušeným způsobem, kdy se do volební urny hodí hlasovací lístek. Zcela logický je tak tlak na dálkové volby, korespondenční, elektronické.
Čtěte také
Jistě, bude s nimi spojeno mnoho problémů, hrozí také jejich narušení. Patrně budou i častěji napadány u soudu, ale již zmíněný Nejvyšší správní soud si umí s povolebními situacemi vždy poradit a dokáže velmi dobře vyhodnocovat, kdy je nutné přistoupit k radikálnějšímu zásahu.
To třeba když po posledních sněmovních volbách přepočítal hlasy a ukázalo se, že poslanecký mandát Petra Bendla ve skutečnosti náleží Martinu Kupkovi (oba ODS). I přes zmíněná rizika tak musíme volby odpoutat od jednoho konkrétního volebního místa a v prvních letech vyřešit jejich porodní bolesti.
Musíme totiž udržet možnost všech oprávněných voličů projevovat svůj postoj a naplňovat tak jednu ze základních vět Ústavy, která zní: „Lid je zdrojem veškeré státní moci.“ A tím musí zůstat i ve standardech 21. století. Ať už nás zrovna ohrožuje jakákoliv pandemie nebo jiná podobná katastrofa.
Autor je zástupce šéfredaktora serveru Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
