Jan Fingerland: Zemanovo jeruzalémské štěstí

26. listopad 2018

Je překvapivé, že český prezident nejezdí do Izraele častěji. Nikde se nesetká s tak přátelským přijetím, jako v Jeruzalémě. Tentokrát možná přivedl větší dárek, než sám čekal.

Zeman je přinejmenším u určité části Izraelců oblíben jako politik, který se nebál nahlas říct, že Jásir Arafat používá teroristické metody a že Izrael má právo se bránit. To bylo zvlášť v letech „druhé intifády“ vzácné a pro řadu Izraelců psychologicky důležité.

Jan Fingerland: Zeman přiváží do Jeruzaléma skandál

Prezident Miloš Zeman. Velitelské shromáždění náčelníka generálního štábu Aleše Opaty k objasnění úkolů české armády v roce 2019.

Český prezident v neděli opustí zemi, jejíž vláda právě přežila hlasování o důvěře, a přistane v jiné, kde se odehraje totéž.

Zemanovy bonusy, jako srovnávání Arafata s Hitlerem, ve skutečnosti nebyly potřeba.
Tentokrát českému prezidentu hrozilo, že jeho návštěvu nejdříve zastíní válka v Gaze, poté pokus části izraelské opozice hlasovat o svržení vlády, a také nedělní příjezd prezidenta Čadu.

Skutečnost, že do Izraele zavítal představitel muslimské země, je z tamního hlediska důležitým signálem, že se ve vztahu k židovskému státu lámou ledy v islámském světě.

Báseň a pravda

Miloš Zeman je však přece jen představitel tradičního spojence, přichází z členské země Evropské unie a navíc je sám o sobě výjimečný svou vyhraněnou rétorikou.

Joch: Zemanova podpora Izraele a Židů je morálně správná a Česku prospěšná

Roman Joch

Miloš Zeman vyzval ve Spojených státech k podpoře Židů a organizovanému útoku na Islámský stát. Zvláště jeho výrok, kterým reaguje na rostoucí počet antisemitských útoků v Evropě „I am a Jew“, vzbudil v tamních médiích nadšení.

Ta ovšem sahá daleko za to, co si myslí nebo říkají izraelští politici, včetně izraelského prezidenta Reuvena Rivlina, s nímž jeho český kolega debatoval o dvojstátním mírovém řešení izraelsko-arabského konfliktu. V podvečer v Knesetu navíc zopakoval svůj záměr přesunout českou ambasádu do Jeruzaléma.

Potíž se Zemanovými stanovisky ve věci Izraele a Blízkého východu spočívá mimo jiné v tom, že českého prezidenta vlastně nezajímá realita, ale jeho vlastní představy, případně jeho sebeprezentace. V tom je ostatně stejný jako četní bojovníci proti Izraeli, jde jen o stínohru, ve které si ti nebo oni něco dokazují.

Například český prezident se dlouhodobě prostřednictvím svých ostrých výroků prezentuje jako (údajný) tvrdý bojovník proti terorismu, jako odpůrce islámu, politické korektnosti, novinářů, případně lidí, jež považuje za zbabělce – naposledy tak nepřímo označil Andreje Babiše.

Jan Fingerland: Zeman v jeruzalémském porcelánu

Miloš Zeman na prohlídce východního Jeruzaléma - u Zdi nářků

Návrh prezidenta Zemana na přesun české ambasády v Izraeli do Jeruzaléma vyvolal možná větší pozornost, než jeho autor zamýšlel. V tomto pořadu jsme v úterý hovořili o tom, jak to souvisí se Zemanovými záměry a jeho politickým stylem. Jak to ale vlastně zapadá přímo do dění města, kterého se to nejvíce týká?

Premiér totiž prezidentovi nevyhověl ve věci přesunu české ambasády v době, kdy měl Zeman možnost Babiše trochu podusit v době sestavování vlády. Místo toho Česká republika udělala pouze několik symbolických gest, kterými se trochu odlišila od evropsko-unijního hlavního proudu.

Například rozhodla o ustavení Českého centra v Jeruzalémě – v úterý ho bude prezident Zeman slavnostně otevírat. Babiš Zemanovi nevyhověl, protože si v Evropě nechce pálit prsty kvůli věci, kterou nepovažuje za důležitou, ať už pro sebe nebo pro stát.

Nohama na zemi

Zeman sice bojuje s chimérami, ale přece jen se během prvních dvou dní návštěvy dotknul nejméně dvou význačných reálně-politických témat. Poprvé, když po setkání se svým izraelským protějškem Rivlinem poukázal na možnost, že budoucí palestinský stát vůbec nemusí fungovat.

Role prezidenta Zemana v zahraniční politice je zhoubná, říká Michael Žantovský

Michael Žantovský

Jaká je česká zahraniční politika a jaká je její strategie? Právě o tom bude dnes začínající Mezinárodní sympozium „Česká zahraniční politika.“ Pořádá ho Ústav mezinárodních vztahů ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Konrad Adenauer Stiftung. Právě o podobě naší zahraniční politiky diskutují v pořadu Ranní Plus Michal Kořan, zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů a Michael Źantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, bývalý velvyslanec v Izraeli a ve Velké Británii.

Dvoustátní řešení, tedy vytvoření arabského státu vedle Izraele, se ve světové politice považuje za nezpochybnitelné jediné řešení konfliktu. Zeman si dovolil upozornit, že věci se mohou vyvinout jinak a výsledkem bude občanská válka v Palestině, případně nutnost třeba znovu obsadit Západní břeh.

Druhý reálně-politický aspekt se týká jeho vysněného plného uznání Jeruzaléma za izraelskou metropoli a přesunu diplomatů z Tel Avivu do Jeruzaléma. Když poprvé koncipoval svou řeč před Knesetem, v němž sliboval zdánlivě nesplnitelné, možná netušil, že mu osud Babiše ještě jednou vžene do rukou.

Jan Fingerland

Prezident premiéra v minulých dnech podržel, když se pod ním houpalo křeslo kvůli údajnému únosu syna, a bude za to něco chtít. Je možné, že součástí ceny, kterou premiér zaplatí, bude i jeruzalémská záležitost, kterou Zeman prožívá tak osobně. Možná se tedy čeští diplomaté přece jen budou stěhovat z přímořského Tel Avivu nahoru do Jeruzaléma.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.