Jan Fingerland: Zaslouží si Američané prezidenta s divným jménem?

Letos je skladba jmen ještě pozoruhodnější a vypovídá něco o kulturní historii celého Západu. Bývalý starosta a nyní přední demokratický uchazeč o prezidentství Pete Buttigieg zamotal hlavu nejen cizincům, ale dokonce i Američanům. Jak se ukázalo, ani rodilí mluvčí nejsou bez poučení schopni správně vyslovit jeho příjmení.

Naštěstí jsou tu různí internetoví znalci, kteří rádi vysvětlí, že v americké angličtině se dvojí „tt“ obklopené samohláskami vysloví jako „d“, „g“ jako „měkké g“, neboli „dž“, a „ie“ jako „i“. A je tu samozřejmě sám Pete, který na požádání rád zopakuje své jméno pocházející z Malty, a dodá, že oslovení Pete mu postačí.

Nechte na hlavě

Čtěte také

Jan Fingerland: Primárky začaly a demokraté v nich pracují pro Trumpa

Také Petova přímá konkurentka, uchazečka o demokratickou nominaci za umírněný proud strany Amy Klobucharová uvádí svým jménem do rozpaků. Někteří rodilí mluvčí ji vyslovovali jako „klobukarová“, což by mohlo být také správně, ale sama politička ví, že její předkové pocházejí ze Slovinska, kde je příjmení Klobučar celkem běžné. Jméno s významem má i stávající prezident Trump, jehož němečtí předkové se jmenovali Trumpf, než si příjmení adaptovali pro americké účely. A tak bychom mohli pokračovat dále.

Americký sociolog a antropolog Ralph Linton napsal před více než 80 lety ironický esej Stoprocentní Američan. V něm popsal, co vše jeho spoluobčan usilující o co nejčistší američanství používá a odkud to pochází. Třeba „pyžamo“, které pochází z Indie, a je-li hedvábné nebo bavlněné, může materiál pocházet z Číny nebo východního Středomoří. I když se to na první pohled nezdá, z oblasti Orientu pochází podstatná část jmen a příjmení všech uchazečů o pobyt v Bílém domě, ostatně také stavbě inspirované římskou a řeckou antikou, která koření ve starém Egyptě.

Například Buttigiegova rodina pochází z Malty, kde se mluví semitským jazykem odvozeným ze sicilské arabštiny. A ta zas má původ v maghrebské arabštině ze severní Afriky. Jde o „profesní jméno“, označuje chovatele drůbeže.

Čtěte také

Matěj Schneider: Bloomberg versus Biden

Tak je tomu i u Amy Klobučarové. Klobučar ve slovinštině znamená kloboučník, výrobce klobouků. Klobouk, tato evropská vymoženost, dostala své jméno z turečtiny nebo některého z příbuzných turkických jazyků.

Donald Trump, kdysi Trumpf, je výborné jméno pro podnikatele v realitách – znamená totéž, co česky „trumf“, což je zdeformované slovo „triumf“. To pochází ze starořeckého označení pro oslavy požitkářského boha Dionýsa, známého též jako Bakchus. Tento sympaťák se narodil v Thébách, dnešním Egyptě. Z řečtiny pochází i Buttigiegovo křestní jméno Peter, petros, skála.

Už staří Řekové

Do starého Řecka, vlastně spíš Makedonie, je třeba jít při pátrání po příjmení Bernieho Sanderse, protože je odvozeno od jména vojevůdce a vládce Alexandra Velikého. Tento velikán a politik si získal v pozdně antické židovské tradici velký respekt jako spřátelený pohan a jeho jméno se tak stalo relativně běžným prvním jménem v židovském prostředí – a později i jako příjmení, často v podobě Sander, Sonder, nebo třeba poameričtělé Sanders.

Židovský původ má i příjmení dalšího židovského kandidáta Michaela Bloomberga. Jde o častou obměnu rostlinného nebo místního původu příjmení evropských aškenázských Židů, rovněž přizpůsobené americkému životu.

Jsou tu i nemnozí kandidáti, jejichž příjmení nemají s orientem nic společného. Příjmení Joea Bidena zřejmě pochází z francouzského „boton“, knoflík. Elizabeth Warrenová má příjmení snad starogermánského původu, warren v angličtině označuje ohrazený kus země pro zemědělské nebo chovatelské účely. Warren byl také člověk, který se o takový plácek staral.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

Biden i Warrenová mají ovšem jména Joseph a Elisabeth, jména hebrejská, stejně jako Michael. Takže nám zbývá jen Donald, čistokrevně keltský. Nic z toho samozřejmě nerozhodne primárky ani prezidentské volby. Je ale vidět, že Amerika je barevnější než dříve. A že americká kultura koření v Evropě a na Blízkém východě více, než se někdy zdá.

Autor je komentátor Českého rozhlasu