Jan Fingerland: Turecko (málem) dotweetovalo

Erdogan má na Twitter – tedy internetovou službu, která umožňuje rychle předávat informace dalším připojeným lidem – spadeno už delší dobu. Oficiálně proto, že jsou služby, jako je Twitter, Youtube nebo Facebook nástrojem nepřátel Turecka; případně proto, že Twitter nevyhověl požadavkům turecké vlády a nezrušil některé účty, které prý porušují právo tureckých občanů na ochranu soukromí.

Ve skutečnosti však velkou roli pravděpodobně hraje fakt, že čím dál autoritářštěji vystupujícího Erdogana znepokojuje, že nemá tyto prostředky pod kontrolou. Facebook nebo Twitter umožnil vloni tisícům lidí svolat se na demonstrace kvůli kácení stromů v Istanbulu, které přerostlo ve velké demonstrace namířené právě proti Erdoganovi.

Přes Twitter a Youtube se také šířily detaily z vyšetřovacího spisu, který se zabývá korupcí v nejvyšších patrech turecké politiky. Například ve středu předseda tureckého parlamentu úspěšně vetoval požadavek opoziční CHP nechat obsah spisu přečíst. Choulostivé údaje o korupci, včetně fotografií dokumentů nebo kamerových záznamů se dostaly mezi lidi právě pomocí internetu.

Tento boj o svobodu slova se odehrává v napjaté atmosféře před místními volbami, které se budou konat za necelých deset dní. Vzhledem k tomu, co se v Turecku dělo v posledním roce, lze je považovat za jakési referendum o Erdoganovi a případně i jeho plánu nechat se v létě zvolit prezidentem. Nehrozí, že by Erdogan nevyhrál, ale nedostatečně drtivé vítězství by bylo vnímáno jako neúspěch.

V posledním roce Erdogana, dosud velmi úspěšného premiéra, dostihlo hned několik problémů. Byla to především vzpoura vzdělané střední třídy, která má po krk autoritářství a megalomanství premiéra, který o svých plánech a zájmech s oblibou mluví jako o plánech a zájmech celé země a celého státu. Varováním byla zmíněná vlna demonstrací vloni v Istanbulu kvůli osudu parku, i když šlo o symbol mnohem rozsáhlejšího problému.

Policisté proti demonstrantům v Istanbulu zasáhli vodními děly|foto: ČTK/AP,ČTK

Krátce nato se na povrch dostala roztržka mezi Erdoganem a jeho dlouhodobým spojencem, muslimským vůdcem Fetullahem Gülenem, který má prostřednictvím svých věrných pravděpodobně velký vliv v justici a policii. Až dosud tuto síť Fetullah Gülen používal ve prospěch Erdoganovy AKP, od loňského podzimu naopak proti ní a jejímu předsedovi Erdoganovi.

A byly to těžké zásahy, protože se na veřejnost dostaly informace o rozsáhlé korupci v Erdoganově okruhu a nakonec dokonce i údajný odposlech rozhovoru mezi premiérem a jeho synem o tom, jak a kam uklidit před policií špinavé peníze. Do toho přišly ještě demonstrace namířené proti pokusům o omezení svobody projevu na internetu, islamizaci veřejného prostoru nebo velká shromáždění po smrti mladíka zastřeleného omylem při demonstracích.

Možná největší ránu dostal Erdogan právě dnes. Proti jeho požadavku na omezení internetových komunikačních služeb se totiž postavil jeho dlouhodobý souputník a spolupracovník ve straně AKP, prezident Abdullah Gül. Ten se už vloni při demonstracích v Istanbulu vyjadřoval výrazně odlišně oproti Erdoganovi a v situaci, kdy policie zatýkala tisíce lidí, zmiňoval právo každého občana na pokojné projevení názoru.

Nyní se už prezident Gül od Erdoganovy pozice zcela distancoval. Vyjádřil otevřený nesouhlas s úplným zákazem Twitteru a dokonce tento názor vyjádřil právě prostřednictvím svého tweetovacího účtu. Bylo to snadné, Turci totiž už našli způsob, jak zablokovanou službu zprovoznit pomocí pár šikovných triků.