Jan Fingerland: Terorismus se (asi) vrací do Ruska

Skupina několika pachatelů zaútočila v dagestánském Derbentu a v metropoli Machačkale na dva kostely, dvě synagogy a jednu policejní stanici. Při útocích zahynulo víc než 20 lidí, převážně policistů.

Čtěte také

Jan Fingerland: Co mají džihádisté proti Putinovi?

Je to špatná zpráva pro oběti a jejich rodiny. Ale také pro prezidenta Vladimira Putina. Ten si v rozkolísaném Rusku před víc než 20 lety vysloužil respekt tím, že – mimo jiné v oblasti severního Kavkazu – potlačil islamistický terorismus. I když se tehdy také objevily spekulace, podle kterých stála za některými útoky tajná služba – aby ospravedlnila drsný postup proti veškerému odporu.

Kvasící kraj

Tentokrát se nezdá, že by Putin podobné zprávy vítal. Jsou možná předzvěstí pomalého rozkladu pořádku v Rusku. To stále více vyčerpává své síly na válku proti Ukrajině, trpí sankcemi a už delší dobu projevuje malou vůli pečovat o blahobyt lidí v oblastech, jako je právě Dagestán.

Slova snaživých nižších úředníků, kteří útoky okamžitě spojili s Ukrajinou nebo NATO, tuto nemohoucnost spíš jen zdůrazňují.

Čtěte také

Pokusy o pogrom na severním Kavkaze v Machačkale ukazují, že i když se ruský režim může zdát brutální, je slabý a nerozhodný

Vše se navíc stalo téměř přesně tři měsíce poté, co se odehrál obrovský teroristický útok v Moskvě s víc než stovkou mrtvých. I tehdy se úřady snažily spojit incident s Kyjevem.

Podle oficiálního výkladu je jednota národů Ruska pevná, mezináboženské vztahy harmonické a obyvatelé spokojení – útok tedy musel prý mít zahraniční původ. Skutečně se k němu přihlásila afghánská odnož Islámského státu.

Nedělní atentáty se odehrály v Dagestánu, převážně muslimské oblasti ležící mezi Čečenskem a Kaspickým mořem, kde žijí desítky národů a národností – včetně Židů, kteří se tentokrát stali terčem útoku.

Podobně ruské úřady nedávno oznámily, že včas zabránily atentátu na jednu moskevskou synagogu – což byla dvojsečná zpráva, svědčící o tom, že do Ruska se vrací terorismus, i když bezpečností aparát mu stále ještě někdy dokáže zabránit.

Čtěte také

Hon na Židy v Dagestánu by mohl být tím džinem vypuštěným z lahve. Pak se začnou hledat Židé i v Kremlu, uvažuje publicista Jandourek

Dagestán je také oblast mnohem více než Moskva postižená přímými i nepřímými dopady války proti Ukrajině. Z této chudé a zanedbávané oblasti se chodí do války – zejména do první linie – nepoměrně častěji než třeba z Moskvy, a lidé to vědí.

Konec jedné éry

Podle tvrzení čečenského sociologa Majrbeka Vačagajeva projevuje tamní mládež stále větší zájem o islámský radikalismus. Situace je v něčem podobná té na přelomu tisíciletí. K nedělním útočníkům měli patřit i dva synové a synovec jednoho z místních politiků. Podle nepotvrzených zpráv se o jejich radikalizaci vědělo, sympatizovali prý s Al-Káidou.

Podle jiných spekulací i tentokrát stál za útokem Islámský stát, terče – tedy státní moc a svatyně jinověrců – by tomu odpovídaly. To, čím se nedělní útok liší od toho moskevského, je rozsah a relativní jednoduchost – útočníci pravděpodobně použili jen palné zbraně a byli připraveni zemřít.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Je tu ale jiná, nebezpečnější odlišnost: Zatímco v Moskvě pravděpodobně skutečně útočila skupina s mezinárodní podporou, a byla potenciálně detekovatelná s předstihem, v Dagestánu představovali pachatelé malou semknutou lokální skupinu, jakých může být mnoho, a mohou zaútočit náhle a bez varování.

To je špatná zpráva pro Dagestán, Severní Kavkaz, celé Rusko, ale do značné míry také Vladimira Putina. Diktátora, který opíral svou legitimitu i o svou schopnost zajistit v zemi pořádek. Tato éra možná končí. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu