Jan Fingerland: Syrská normalizace

15. říjen 2018

Sýrie se vrací do normálních poměrů. Nebo se tak alespoň tváří. Jedním z příznaků změn poslední doby je obnova pohraničních přechodů.

Jde zejména o cestu do Jordánska, v oblasti Dará, kterou do července ovládali povstalci. Chystá se také zprovoznění přechodu u Al Bukamálu do Iráku, který byl uzavřený kvůli Islámskému státu a dosud ho kvůli bezpečnosti mohla používat jen vojenská a vládní vozidla.

Rusko přesvědčilo povstalce na jihu Sýrie k odchodu a odevzdání těžkých zbraní

Tank Syrské arabské armády v severním Aleppu

Po několikatýdenním bombardování ze strany ruských a syrských vládních jednotek povstalci v jihosyrské provincii Dar’á souhlasili, že se stáhnou a odevzdají těžké zbraně.

Jakýmsi příznakem obnovy starých poměrů je také návrat k zavedenému provozu na syrsko-izraelské hranici. Ten sloužil jen pro účely jednotek OSN a izraelské Drúzy při jejich cestách za příbuznými v Sýrii.

A v neposlední řadě, syrská vláda dává najevo návrat k předrevolučním pořádkům vyhlášením amnestie pro dezertéry a muže vyhýbající se vojenské službě.

Bratr proti bratru

Bojům v řadách Asadovy armády se vyhnuly statisíce Syřanů, zejména sunnitského vyznání, kteří raději odešli do zahraničí. Není jasné, zda budou nakonec stejně povoláni do zbraně. Amnestie se netýká těch, kteří se připojili k jednotkám bojujícím proti vládní armádě, bez ohledu na to, zda bojovali v řadách extremistů, nebo jiných povstalců.

Sýrie musí nést za události na svém území odpovědnost, říká analytik

Nádobu se smrtícím plynem, snad sarinem, zřejmě nad Dúmu shodil vládní vrtulník

Spojené státy americké podle prezidenta Donalda Trumpa chystají odvetný zásah za údajný chemický útok na syrské město Dúmá. Trump na Twitteru avizoval, že k akci může dojít prakticky kdykoli. Na nutnosti zásahu se s USA shoduje například Velká Británie. Evropské státy jsou ale zatím v otázce intervence v Sýrii nejednotné.

Složitosti syrské politické krajiny ilustruje příběh dvou bratrů, který zveřejnila agentura Reuters. Abú Elias se přidal k oddílům povstalců, kteří bojovali proti Asadovu režimu pod hlavičkou jednotek Fajlak aš-Šam, jež mají blízko k Turecku a k Muslimskému bratrstvu. Druhý bratr Abú Júsef se připojil k džihádistům spojeným s někdejší Al-Kaidou.

V určitém ohledu se sourozenci tedy ocitli na opačných stranách barikády. Současně ale obě uskupení bojovala s Islámským státem, který měl se Sýrií své vlastní cíle. A v neposlední řadě oba stáli proti Asadovu režimu.

Nyní se oba nacházejí v Idlíbu, více méně poslední syrské provincii, která ještě není v rukou Asadovy vlády a tedy popírá oficiální verzi, podle které je vlastně syrský problém už těsně před vyřešením. Dokud totiž Idlíb zůstává v rukou nevládních nebo protivládních jednotek, o žádné normalizaci ve smyslu návratu k předchozímu stavu není možné mluvit.

Syrská armáda zaujala už před časem postavení, jako kdyby byl útok na tento poslední protivládní ostrov na severozápadě Sýrie na spadnutí. V oblasti žijí zhruba tři miliony lidí a těch by se vojenské střetnutí nepochybně velmi dotklo, zejména při vědomí toho, jaké bojové metody syrská armáda a její ruští a íránští spojenci používají.

Válka se odkládá

V téže době probíhala jednání mezi Ruskem, coby patronem syrské vlády, a Tureckem, které drží ochrannou ruku nad částí arabských sunnitů - zejména spřátelenými povstaleckými jednotkami, které pro Ankaru dělají různé nepříjemné práce. A Idlíb je také prostředkem, pomocí kterého Turecko ovládá část severní Sýrie a zprostředkovaně i kurské ambice na obou stranách hranice.

Džihádisté z Asie našli útočiště v syrském Idlíbu. Domů se vrátit nemůžou

Členové Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie) ve městě Maarrat al-Numan

V syrské provincii Idlib, kde režim tamějšího prezidenta Bašára Asada a jeho spojenci Rusko a Írán chystají ofenzivu a už několik dní ji ostřelují, žije i množství zahraničních džihádistů z Číny, Čečenska a dalších zemí.

Měsíc stará turecko-rusko-syrská dohoda vedla k vytvoření demilitarizované zóny, z níž povstalci nejrůznějšího druhu stáhli těžké zbraně a asi tisíc svých lidí – termín připadal právě na pondělí. Tím odvrátili syrsko-ruský útok na oblasti, kde žije velké množství civilistů a dali najevo ochotu s Damaškem jednat.

Touto dohodou se částečně bude řídit i džihádistický Tahrír aš-Šam, jeden z potomků Al-Kaidy, který prý i nadále hodlá vést svůj džihád. Jiná, radikálnější uskupení, jako je Hurrás ad-Dín a ANsár al-Islám, dokonce dohodu odmítají, i když budou muset její výsledky nějak respektovat.

Jan Fingerland

Potíž pro všechny tyto skupiny spočívá v tom, že jejich manévrovací prostor je čím dál menší a že i drobná vyjednávací vítězství protivládních sil a jejich patronů jen oddalují okamžik, kdy i Idlíb padne do rukou vládě – když ne teď v říjnu, tak třeba v listopadu, v prosinci, a nebo třeba za rok.

Pak i do této části Sýrie dospěje tamní obdoba normalizace.

Spustit audio