Jan Fingerland: Špatné zprávy pro Židy v Dagestánu. Nejen Židy, nejen v Dagestánu
O útocích na synagogy jsme v Evropě nejčastěji slýchávali paradoxně v souvislosti s demokratickou a liberální západní Evropou. Minulou neděli však podobné zprávy přišly z Ruska, o kterém se zas obvykle mluví spíš kvůli válce nebo politické represi. Jenže ono to vše spolu nějak souvisí.
Jednou z podstatných zpráv je, že na ruský Kavkaz se vrací neklid, i když každý region má svá specifika, jiná situace je v Čečensku, odlišná zas v Dagestánu.
Machačkala a Derbent
O tom, jak se tam situace zhoršuje, svědčí i teroristický útok proti synagogám v Machačkale a v Derbentu, ale i policejní stanici a také dvěma pravoslavným kostelům, v nichž se pachatelé pokusili spálit hlavní ikonu.
Čtěte také
Jinou zprávou je, že zesiluje dlouhodobě represe státu vůči ruské společnosti, včetně židovské komunity. Mimo jiné i proto, že představitelé Židů vyjadřují relativně nejmenší podporu válce proti Ukrajině, zejména ve srovnání s představiteli pravoslavné církve.
A pak je tu obecný návrat nestability v celém Rusku, který je paradoxním protějškem vyšší státní kontroly. Tato nestabilita má nejrůznější podoby, včetně terorismu, jak bylo vidět na březnovém útoku na moskevské centrum Krokus.
Jenže to nebyl zdaleka jediný pokus o útok. I samotné ruské úřady mluví o dvou pokusech o útok na synagogy v Rusku, v jednom případě přímo v Moskvě, přičemž každý si může vybrat, zda je sklenice napůl prázdná, nebo napůl plná. Tedy že jim policie zabránila, anebo naopak že vůbec hrozily.
Čtěte také
Avšak útoky v Dagestánu nebyly osamocené ani v jiném ohledu. V loňském roce takto dav vybičovaný protižidovskou propagandou prohledával hotel v Machačkale a hledal Židy.
I ve světě se psalo o incidentu, při kterém lidé vtrhli na machačkalské letiště a prohledávali letadla kvůli zvěsti o tom, že přilétají izraelští uprchlíci po říjnovém útoku Hamásu na jižní Izrael. V té době bylo také vypáleno rozestavěné židovské centrum. Dagestánští Židé mluvili o pocitu, že je ostatní Dagestánci zcela opustili.
Šedivější Rusko
Vrchní moskevský rabín Pinchas Goldschmidt se k situaci po dagestánských útocích kriticky vyjádřil ze zahraničí. Podle něj jsou podobné případy přímým důsledkem toho, že Putin zaměstnává bezpečnostní složky pronásledováním opozice, včetně LGBT hnutí, označeného za nepřátelské státu, a nezbývají mu pak kapacity na boj s terorismem a na udržování pořádku.
Čtěte také
Sám Goldschmidt už předloni uprchl z Ruska do „exilu“, prý aby se vyhnul tlaku na schválení ruské války proti Ukrajině. Podobně odcházejí desítky tisíc dalších ruských Židů – kvůli obecné politické represi, zesílenému tlaku na židovskou komunitu, ekonomickým problémům nebo i obavám z povolání na frontu. Goldschmidt jejich rozhodnutí odejít pochválil. Židovští představitelé, kteří zůstávají v Rusku, k odchodu nikoho nevyzývají.
Specifická situace je pak právě v Dagestánu, kde se během jedné generace snížil počet tamních Židů z padesáti tisíc na několik tisíc. Kavkazští Židé přitom patří k velmi specifické komunitě perského původu a mnozí z nich nadále mluví dialektem perštiny.
Rusko je stále méně bezpečné pro menšiny, a i kvůli tomu bude pravděpodobně stále méně rozmanité. Poslední dagestánské útoky jsou jen jednou epizodou tohoto mnohem rozsáhlejšího a dlouhodobějšího procesu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
