Jan Fingerland: Průmyslové demokracie si řekly, že se ještě zkusí zachránit

Někdo by mohl mávnout rukou nad marností setkání několika hlavounů. V Pekingu měli jiný názor a vlastně v kritickém ohlasu na setkání zemí G7 vyhmátli cosi podstatného, když uvedli, že doba, kdy světlu vládlo pár bohatých zemí, je pryč.

Čína proti vládě bohatých a mocných zemí asi nic nemá, pokud je mezi nimi. Ale zcela správně v Pekingu viděli, že hlavním tématem jednání průmyslových demokracií je budoucí poměr mezi tím, jak velký koláč vlivu budou mít západní země a co zbude na Peking.

Odpověď na výzvu

Lze to ilustrovat na jednom z hlavních témat setkání, totiž dalšího společného podnikání ve věci pandemie covidu. Bohaté státy Západu jsou připraveny začít poskytovat poměrně velká množství vakcíny chudším nebo hůře spravovaným státům.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Ráje, kde se neplatí daně

Snad i z idealismu nebo z pragmatických důvodů, protože ani domácí epidemie nebude zažehnána, dokud kdesi daleko bude skomírat ekonomika nebo se budou rodit nové kmeny viru.

Jenže vakcínová velkorysost má ještě jeden pragmatický důvod, a to skutečnost, že i Čínská lidová republika vede svou vakcínovou diplomacii. A kdesi v pomyslném politickém prostoru mezi Západem a Čínou žijí miliardy lidí, kteří přijmou pomoc od jednoho z dvou bloků a případně se k jednomu z nich přidají.

Z podobného důvodu hodlá skupina bohatých průmyslových zemí vytvořit rámec, díky kterému by se v případě příští pandemie zkrátil vývoj vakcíny na méně než 100 dní a vytvořily se celosvětové testovací kapacity, které by zpomalily šíření viru. Už teď se bojuje o podobu příští virové patálie a jejích geopolitických dopadů.

Čtěte také

Spojené státy zakoupí půl miliardy vakcín zemím třetího světa, slíbil Biden před summitem G7

Totéž platí i o další důležité položce jednání v Cornwallu. Americký prezident Joe Biden na jednání představil plán, který se jmenuje Vybudovat lepší svět. Je to nabídka rozvojové pomoci méně úspěšným národům.

Ale také jasná alternativa k čínské Hedvábné stezce, která má oficiálně prospět oboustranně výhodnému obchodu mezi Čínou a světem, ale také, kdesi v druhém plánu, dostat některé země pod čínský vliv.

I zde jde ze západní strany o směs idealismu a geopolitického zájmu v rámci boje o dnešní „třetí svět“. Něco podobného bychom asi našli i v otázce boje proti klimatické změně.

Přece jen hodnoty

V dokumentech G7 se otevřeně mluví o tom, že jde o úsilí vedené zájmem o „společné hodnoty“. Navzdory nihilismu, s nímž jsme si zvykli dívat se na světovou politiku, pořád platí, že mezi tím, jak vypadá společnost podle západních představ a těch – například – čínských, je rozdíl.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Pokud jednání G7 v Cornwallu budeme pozorovat z ještě většího odstupu, uvidíme, že se vlastně mluvilo o něčem ještě mnohem závažnějším. Čínská vláda věří – nebo se tak tváří –, že přináší zcela nový, efektivnější a trvalejší přístup k řešení společenských problémů. Že tento nový druh politiky vystřídá ten západní a že jej nabízí i třetím zemím.

Země, sdílející s členy G7 podobný pohled na svět, vypadají, že tak trochu rezignovaly. Vůle bránit se, natož šířit liberální, sociální a demokratický systém ochabuje.

Sedm státníků, kteří se setkali na chudé periferii Velké Británie, jako kdyby chtělo říci, že tato bitva přece zatím není dobojována, protože pár nápadů v kapse ještě mají.

Autor je komentátor Českého rozhlasu