Jan Fingerland: Proč Brusel, proč Belgie?

22. březen 2016

Brusel si vysloužil nejen pověst hlavního města Evropy, ale také metropole evropského džihádismu. Také poslední útoky na letišti a v metru se zdají tuto reputaci potvrzovat. Je to pravda, a pokud ano, čím to je způsobeno?

Jedním z důvodů, proč si radikální islamisté zvolili Belgii a Brusel jako svou neformální základnu, je příčina zcela nevinná. Tato desetimilionová země leží na dotyku s Francií, Nizozemskem a Německem a také na cestě do Británie. Je tedy přirozeným epicentrem mnoha procesů, zdaleka nejen džihádistických akcí.

To však bohužel není jediný důvod. Belgie se dostala do centra pozornosti nejpozději po loňských útocích v Paříži, protože stopy vedly právě do Bruselu. Brusel je totiž také město, kde se mnozí z pachatelů mohli skrývat snadněji než kdekoli jinde v Evropě.

O Belgii se někdy mluví jako o selhávajícím státu, podobně jako o Somálsku nebo Jemenu. To je jistě přehnané, ale je pravda, že belgické instituce jsou několikanásobně paralyzované. Vzpomeňme, že před pár lety se Belgičanům nedařilo sestavit vládu po dobu více jak půldruhého roku.

Čtěte také

Je to způsobeno spory mezi Vlámy a Valony, které vedly ke zmnožení úrovní rozhodování a k zablokování řady reforem. Například se v některých okresech Bruselu překrývají pravomoci několika policejních okruhů, což vede k tomu, že zodpovědnost nenese nikdo. Není tedy divu, že Brusel byl dlouho proslulý jako místo, kde lze nejlépe nakoupit ilegální zbraně.

Řada bezpečnostních pravomocí byla při poslední reformě přenesena z centra na místní úroveň, ale jako se ukázalo, úřady nespolupracují a nejsou efektivní. To se týká jak běžné správy věcí, tak i v současné době kritických otázek, jako je boj proti radikalizaci a boji proti terorismu.

Brusel si vysloužil pověst hlavního města Evropy, i metropole evropského džihádismu. Poslední útoky na letišti a v metru se zdají tuto reputaci potvrzovat

Belgie se v otázce boje proti terorismu spoléhala na činnost svých velkých sousedů, zejména Francie, ale také pro nedostatek politické vůle vlád, které jsou zaměstnány jinými, jen zdánlivě důležitějšími otázkami.

Skutečnost, že nedávné zatčení Salaha Abdeslama se odehrávalo za přítomnosti francouzských policistů, nemuselo být způsobeno jen tím, že tento pachatel zabíjel v Paříži, ale prostě tím, že Belgie nemá dost příslušně vycvičených policistů ani protiteroristických expertů.

Čtěte také

Terorismus má však nejen akutní projevy, ale i své podhoubí, a tomu se v Belgii a specificky Bruselu dobře daří. V Belgii žije asi osm procent muslimů, z nichž někteří jsou nedostatečně integrovaní. Konkrétně v Bruselu dosahuje podíl přistěhovalců až 25 procent a ve čtvrtích, jako je nyní proslulý Molenbeek, je to místy až 80 procent.

Přistěhovalecká komunita se tak nedostatečně propojuje s tou domácí a nevzniká vazba na novou vlast. Džihádisté využívali toho, že řada jejich sousedů sice nejsou aktivní teroristé, ale jsou ochotni je ukrývat nebo přinejmenším mlčet.

Abdeslamův úkryt byl prozrazen na základě informace od místního obyvatele, kterým mohl být právě někdo z muslimské komunity

Krom toho je ve zmíněné části Bruselu více než třicetiprocentní nezaměstnanost, což také nepřispívá k dostatečně silnému poutu. Na druhou stranu stojí za zmínku, že Abdeslamův úkryt byl prozrazen na základě informace od místního obyvatele, kterým mohl být právě někdo z muslimské komunity.

Nedostatečná integrovanost mladíků z přistěhovaleckých rodin souvisí s řadou výše zmíněných jevů, včetně skutečnosti, že úřady jakéhokoli druhu, od místních zastupitelstev až po federální vládu nedostatečně investovaly do čtvrtí, jako je Molenbeek.

Čtěte také

Je tu ale ještě jeden důvod, který stojí za zmínku. Slabé belgické instituce nijak mladým muslimům neimponují a idea příslušnosti k vlažné belgické identitě jen velmi těžko konkuruje silné identitě bojovníka za boží věc. Z Belgie odešlo do Sýrie bojovat v řadách Islámského státu až několik set mladých lidí - vedle Švédska, které má podobný problém s identitou, je to nejvíce.

Jedním z přirozených dlouhodobých řešení by bylo, aby evropské společnosti měly jasnější, silnější a sebevědomější identitu, která by dávala jejich obyvatelům smysl a naplňovala je. To už však samozřejmě přesahuje pravomoci protiteroristických úřadů.

Belgie se v otázce boje proti terorismu spoléhala na činnost svých velkých sousedů, zejména Francie

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu