Jan Fingerland: Nizozemská vláda podlehla evropské chorobě

11. červenec 2023

Nizozemská vláda koncem minulého týdne padla. Její pád je klinickým případem choroby, která postihla a ještě postihne mnohé jiné vlády v Evropě – souvisí s palčivými otázkami imigrace a zelené politiky, případně oslabením konsenzu v těchto záležitostech.

Nizozemsko má pověstně stabilní politiku opírající se o koaliční vlády. Ostatně končící premiér Mark Rutte byl v čele několika vlád už od roku 2010. Teď ale skončila jeho zatím poslední koalice s dalšími třemi stranami. Předmětem sporu byla v první řadě otázka imigrace, specificky podmínky udělování azylu pro děti válečných uprchlíků.

Haag hledá strop

Počet příchozích do Nizozemska roste, letos možná přesáhne 70 tisíc lidí, což zhruba odpovídá počtu imigrantů z krizového roku 2015. Jenže atmosféra se i v dosud otevřeném Nizozemsku změnila. Premiér Rutte z konzervativní Lidové strany pro svobodu a demokracii VVD přišel s plánem, který by rozlišoval uprchlíky před pronásledováním a uprchlíky z válečných zón. Ti druzí by měli jen omezenou možnost pozvat k sobě své děti.

Čtěte také

Proti tomu se postavily dvě menší koaliční strany (Křesťanská unie a D66) a pokus o nalezení kompromisu selhal. Kritici premiéra Rutteho tvrdí, že o to ani nestál. Případně že ho k tomu přiměla jeho strana, jež má v předčasných volbách, jež se čekají v listopadu, slušné šance. Rutte původně počítal s tím, že povede vládu i po volbách, ale nakonec se rozhodl, že třináct let v čele stačilo a hodlá odejít z politiky – možná i pod tlakem své vlastní VVD.

Vláda byla už dříve pod tlakem kvůli jiné agendě, a to omezování dusíkatých hnojiv v zemědělství. To představuje v Nizozemsku překvapivě velký sektor, navíc s velkým podílem na exportu. V zemi se už opakovaně konaly velké protesty farmářů, včetně blokování silnic. Vláda se omezením dusíkatých hnojiv snaží splnit zelený plán Evropské komise. Jenže sedláci tvrdí, že to povede k uzavření třiceti procent farem.

Sedlácká vzpoura

Nespokojení zemědělci už svou politickou reprezentaci v podobě Hnutí zemědělců a občanů, známé též pod zkratkou BBB, mají. Tato strana zaznamenala velký úspěch v nedávných regionálních volbách, což znamená také podíl v senátu. A podle průzkumů po příštích volbách zaplní velkou část sněmovny, protože se pravděpodobně umístí na druhém místě za Rutteho VVD.

Čtěte také

To znamená, že příští vláda možná ještě přitvrdí imigrační politiku a přehodnotí politiku snižování emisí, protože obojí má BBB v programu. A vláda pod vedením VVD se kvůli těmto otázkám rozešla se stranami nalevo od sebe.

Mnozí pozorovatelé nizozemského života se shodují, že tamní politika se dostala do krize. Rozpadá se stranická scéna, snížila se důvěra v kompromis, veřejný dialog poškodil i nesouhlas s pandemickou politikou předchozích vlád. I v Nizozemsku pozorujeme vzestup protestních, případně krajně pravicových nebo krajně levicových stran, jež po volbách pravděpodobně posílí, včetně radikálnějších, než je zmíněná BBB.

Jan Fingerland

Rutte, případně jeho VVD, se snaží zaplnit místo napravo od sebe, aby se co nejméně dělili s radikálními stranami. Ty sice nemají žádné řešení, ale jsou ochotny mluvit o hromadících se problémech – a už jen tím ovlivňují politiku svých zemí. Už ani Nizozemsko není, co bývalo. Otázkou teď je, jaké bude.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.