Jan Fingerland: Nad Amerikou zakroužila černá labuť

15. červenec 2024

K základní povaze politiky patří nevypočitatelnost a proměnlivost. Je to i případ atentátu na Donalda Trumpa. V něčem připomíná pověstnou černou labuť. Úkaz sice ne nemožný, ale neočekávaný a do posledního okamžiku těžko představitelný.

Až do tohoto víkendu se za hlavní faktor amerických prezidentských voleb považovalo zhoršující se mentální zdraví stávajícího prezidenta Joea Bidena, případně výsledek některých soudních sporů jeho soupeře Donalda Trumpa.

Čtěte také

Jenže, černou labutí nebyl jen samotný atentát, ale i to, jak mohl dopadnout. Pokud by útočník střílel jen o trochu lépe, Trump by nepřežil, a to by zcela zásadně změnilo podobu hlasování. Protože by místo zavražděného politika musel nastoupit někdo jiný.

Neúspěšný atentát mění okolnosti zcela opačně. Teď jsou média naopak plná úvah o tom, jak, jak moc a na jak dlouho dostává Donald Trump coby oběť politického násilí výhodu před Bidenem.

Je to pochopitelná reakce dopálené veřejnosti, ale také šance pro Trumpa posílit důležitý motiv své sebepropagace, jako oběti úkladů.

Doba popuzená

Vše se odehrálo v atmosféře Spojených států roku 2024. Tamní společnost je extrémně rozdělená a atmosféra popuzená.

Čtěte také

Je charakteristické, že se vynořilo hned několik spikleneckých teorií, a to na obou stranách – ačkoli ani jedna varianta není příliš pravděpodobná.

Tedy: že buď si atentát objednal Trump, či jeho okolí. Anebo že za střelbou na exprezidenta stojí demokraté – možná jaksi kolektivně.

Kolem střelby je ještě mnoho nejasností, ale jeho pachatel – podobně jako mnozí jiní atentátníci –, působí spíš politováníhodně než démonicky. Představa, že si ho někdo najal, by neobstála ani ve filmovém scénáři, ale v současném americkém rozpoložení nic nevypadá nemožně.

Čtěte také

Předvolební Amerika má ještě jeden nebezpečný rys: Podle zjištění Chicagské univerzity překvapivě vysoké procento Američanů uvádí, že by považovalo za legitimní použít násilí, aby buď zabránili nástupu Trumpa k moci, nebo naopak aby zajistili jeho návrat do Bílého domu. Je to deset, respektive sedm procent, mnozí další se nemohou rozhodnout.

Ještě mnohem varovnější je skutečnost, že mezi držiteli zbraní patří k zastáncům politického násilí už desítky procent lidí! Je skoro zbytečné dodávat, že držitelů zbraní je v USA hodně a okruh potenciálních střelců na kohokoli je tedy relativně velký.

Nosorožec v mlze

Nad Amerikou černá labuť ještě pořád krouží. Nevíme, jak atentát nakonec ovlivní hlasování, jak změní předvolební atmosféru, a konec konců i samotného Trumpa. Ten mimo jiné naznačil, že nyní očekává kampaň ve slušnějším duchu než dosud.

Dopad události budeme moci vyhodnotit až s odstupem, protože proměnných je příliš mnoho. Něco ale bude platit v každém případě.

Jan Fingerland

Černá labuť není jedinou metaforou používanou v podobných souvislostech. Méně známý je „šedý nosorožec“ – totiž nebezpečí, které se s dusotem blíží, ale všichni dávají přednost tomu ho raději nevidět.

Nenávist k lidem odlišného názoru, nekomunikace a masová ochota věřit i naprosto absurdním konspiracím, charakterizovaly americkou debatu už řadu let. A pokus o likvidaci předního politika možná není tak překvapivý. To vše se ale neděje jen za oceánem, žijeme ve velmi popuzené době.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio