Jan Fingerland: Může za epidemii nedostatek pasů pro koronavirus?
Je lidskou přirozeností, že po průšvihu se hledají viníci. Platí to i pro epidemii koronavirového onemocnění. Někdy se dozvídáme pozoruhodné věci.
Čtěte také
Mezi možnými viníky se objevili nezodpovědní Italové, čínští konzumenti všelijaké havěti, Američané, sionisté, neoliberálové, dokonce zazněl i postesk nad přehnanou demokracií.
Mě nejvíce zaujalo mínění bývalého prezidenta Václava Klause, podle kterého je hlavní příčinou „nadměrná otevřenost světa“ a „naše nadměrná otevřenost světu“. Kdyby prý lidé museli ukazovat pasy, viru by se nežilo tak dobře jako teď.
Pasy pro všechny
Je tedy problém v tom, že nakažení nemají pasy? Nebo naopak, že je mají? Nebo že se podle pasu pozná, kdo má virus? Nebo virus má mít svůj vlastní pas?
Čtěte také
Asi to bylo míněno tak, že je příliš velký pohyb lidí sem tam. To jsou překvapivá slova od světoběžníka, který sepsal už několik svazků svých postřehů z cest, – ten zatím poslední se jmenuje „Stále na cestách“.
Možná dospěl k závěru, že sám dříve chyboval a bude cestovat méně, a že větším omezením by měli být podrobeni i ostatní. Ale zachránilo by nás to před epidemií COVIDu-19?
Klaus jako příklad nevhodné otevřenosti zmínil dva jevy: schengenský prostor bez hraničních kontrol a nelegální migraci do Evropy. Jistě, jsou to lumpárny, ale ani v jednom případě nemáme důvod věřit, že přispěly k šíření koronaviru, dokonce ani nevíme o tom, že by stály za nějakou jinou epidemií.
Import bakterií
Epidemie, které několikrát skutečně zdecimovaly Evropu, se odehrály dávno před tím, než si mohl každý cestovat, kam chtěl, putování bylo nebezpečné a namáhavé, nebyly levné aerolinky, pojištění, kreditní karty a všechny ty internety.
Čtěte také
Takzvaný „justiniánský mor“ udeřil v 6. století. Pak „černá smrt“ ve 14. století, a pak po několika menších vlnách na počátku novověku udeřila ještě poslední pandemie v druhé půli 19. století. V něčem se současnému koronavirovému problému podobají.
Původ justiniánského moru se podařilo dostopovat do provincie Čching-chaj ve střední Číně. Černá smrt, která ve středověku tak těžce zasáhla střední Evropu, byla poprvé zaznamenána v Ťiang-si a v Če-ťiang ve východní Číně. Poslední velká morová rána začala v Jün-nanu, pro změnu v jižní Číně. Nákaza přišla s obchodníky po moři i po Hedvábné stezce.
Čína se v rodokmenu pandemií objevuje podezřele často – omezení pohybu včas, třeba v 6. století, možná mohlo našim předkům ušetřit hodně starostí… Jistě ale ani exprezident Klaus nechtěl naznačit, že příčinou současného problému s koronavirem je přílišná otevřenost vůči Číně? Problém tedy bude asi jinde.
Konec morovým nákazám učinili nezávisle na sobě dva různí vědci. Švýcaro-Francouz Alexandre Yersin, usazený ve Vietnamu, a Šibasaburó Kitasato, Japonec, který si své znalosti přivezl z Německa. Oba byli vlastně také produkty jisté „otevřenosti světu“. Budou jimi i ti, kdo vynaleznou lék na koronavirus nebo vakcínu proti němu a zastaví i tuto epidemii.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.