Jan Fingerland: Miloš Zeman, Golany a naši vojáci

Golanské výšiny
Golanské výšiny

Česká republika by se měla intenzivněji než dosud zapojovat do mírových misí OSN. Například účastí českých jednotek na Golanských výšinách. Prohlásil to prezident Miloš Zeman před velvyslanci na Pražském hradě. Co prezidentova slova vlastně znamenají?

Je třeba mít na paměti dvě skutečnosti. Zaprvé, Miloš Zeman projevuje o dění na Blízkém východě dlouhodobý zájem a v minulosti na sebe upozornil i ve světě výraznými, nebo chcete-li kontroverzními názory na tamní dění. Dokázal se při tom odpoutat od řady tabu a klišé udržovaných v evropském prostředí, zejména ohledně postoje k terorismu. Jeho poslední výrok lze tedy chápat jako pokračování tohoto zájmu jinými prostředky. A za druhé, Zemanovo mínění, že Česká republika by se měla více angažovat třeba i vojensky, je chvályhodná, o to více, že takový postoj je v české politice, ale zejména v řadách české levice, dosti neobvyklý. Zatím se u nás pěstuje jakési lhostejné zápecnictví, ne-li bázlivost převlečená za pacifismus a oddanost mezinárodnímu právu – řeč je o politicích, nikoli vojácích. To jsou tedy dvě kladná znaménka pro Zemanova slova. Přesto je třeba Zemanovy plány zasadit do nějakého rámce, v němž budou vypadat trochu jinak.

Golanské výšiny, o kterých je řeč, je pruh země, který v roce 1967 v Šestidenní válce dobyl Izrael na Sýrii. Oblast uhájil při další válce o šest let později. Necelý rok poté zřídila OSN jednotky UNDOF, které byly rozmístěny v nárazníkovém pásmu mezi oběma zeměmi. Toto pásmo je dlouhé osmdesát kilometrů a široké podle okolností od půl do několika kilometrů. Jednotky UNDOF tam tedy už téměř čtyřicet let se souhlasem obou bojujících stran působí na několika desítkách kontrolních a pozorovacích stanovišť. Jejich běžné označování jako „mírové“ či „mír udržující“ je však zavádějící. Jejich úkolem je pouze dohlížet na to, že obě armády v nárazníkovém pásmu a také v přilehlé oblasti dodržují principy stanovené v dohodě o odpoutání sil – mír mezi Sýrií a Izraelem nikdy uzavřen nebyl.

Asi se dá říci, že určitou prestiž by naše účast představovala, ale nelze ji přeceňovat. Aniž bychom chtěli snižovat význam malých zemí, v dosavadních jednotkách je zastoupen i Nepál nebo Fidži. Tento pacifický stát je zastoupen také v jednotkách hned vedle, v jižním Libanonu. Na Golanské výšiny v minulosti vyslali své muže také naši slovenští sousedé. Jde tedy o jednu z řady misí OSN, i když jistě nejde o snadnou službu.

Jeden izraelský politolog konstatoval, že jednotky UNDOF jsou na místě hlavně, aby zajišťovaly transport jablek, studentů a nevěst – byla to narážka na omezený kontakt mezi znepřátelenými zeměmi, který zprostředkovávají právě modré přilby. Není to ale úplně pravda, více než tisícihlavá jednotka ztratila za dobu své činnosti už desítky mužů a hlavně – její situace se změnila v posledních dvou letech, kdy se také změnily politické a bezpečnostní okolnosti. V nich se ukázalo, že jednotky UNDOF nemají mandát, ale ani palebnou sílu ochránit samy sebe, natož například zadržet jednu z útočících armád.

V současnosti nejde ani tak o nebezpečí ze strany syrské armády, ale to, že se v oblasti odehrávají boje mezi syrskými jednotkami a povstalci; že létají střely i ze Sýrie do Izraele a případně zpět; a také že se zde pohybují různé radikálně islamistické skupiny. Ty nedávno unesly, a pak naštěstí znovu propustily čtyři filipínské příslušníky modrých přileb. Své jednotky proto stáhlo nejen Rakousko, o kterém se nyní mluví, ale také Chorvatsko a Japonsko. Vědí, že jejich lidé nemají šanci se o sebe postarat, pokud nebude mír – na ten oni dohlížejí, nevytvářejí ho. A to se vztahuje i na potenciální český kontingent. Pokud tam naše vojáky pošleme, musíme vzít na vědomí, že posíláme nahé do trní, a že některé z nich můžeme vidět třeba v roli živých štítů.

Ve skutečnosti pravděpodobně žádní Češi na Golany nepojedou, a to z více důvodů. Zahraniční politiku nedělá prezident, ale vláda. Prezident Zeman, i prostřednictvím nedávného sporu o jmenování velvyslanců, expandoval i do této sféry, a nyní tak učinil znovu svým výrokem o Golanech, i když prý o věci hovořil také s premiérem v demisi a ministrem zahraničí v demisi. Možná mu dokonce nešlo ani o vlastní zahraniční linii.

Miloš Zeman brzy pojede do Izraele na zahraniční cestu – není to jeho první oficiální návštěva Izraele. Jistě sám v pohnutí vzpomíná, jak tam před lety zabodoval, když v období teroristických útoků na autobusy a kavárny jako jeden z mála evropských politiků řekl nahlas, že Jásir Arafat je terorista. Od té doby si Zemana v Izraeli pamatují a nyní tamní listy zaznamenaly i jeho výroky o vyslání českých vojáků na Golany. Nepochybně mu pomohou připravit půdu pro velmi vřelé přijetí, bez ohledu na to, že příští česká vláda třeba vůbec žádné české jednotky na Golany nepošle. Možná nebude mít kam. Mluví se totiž o tom, že vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situaci OSN mandát modrých přileb raději neobnoví.