Jan Fingerland: Kolik stojí Václav Havel?

Jeho jméno znají v Evropě i v zámoří, vzdělanci i obyčejní lidé. Například se nedá očekávat, že by běžný obyvatel polského Gdaňska četl nebo viděl Havlovy hry. A přece byla po bývalém českém prezidentovi pojmenována nová třída v tomto severopolském městě krátce po Havlově smrti.

Nadace VIZE 97 dokonce na svých stránkách s hrdostí vypočítává nejrůznější případy, kdy byla po Havlovi pojmenována ulice či jiný objekt – od Parku Václava Havla v Litoměřicích až po Havlovu lavičku v irském Dublinu.

Toto pondělí jedno havlovské místo přibylo. V izraelské Haifě pojmenovali po Havlovi nové náměstí, a to mimo jiné za přítomnosti českého ministra kultury Daniela Hermana.

Izraelci tím navázali na tradici respektu k T. G. Masarykovi, po kterém je také již dávno pojmenováno několik ulic, náměstí, nebo dokonce vesnice a les.

Havel je pro Izraelce tak trochu další Masaryk, představitel přátelsky nakloněného státu. Český prezident do Izraele zamířil velmi brzy po svém zvolení. Haifská iniciativa se váže také k 25. výročí obnovení diplomatických vztahů mezi Československem a Izraelem.

Čtěte také

To se v roce 1990 do značné míry stalo právě na Havlův podnět, který obnovení vztahů s Vatikánem a Izraelem označil bezprostředně po svém zvolení za příznak znormálnění poměrů u nás.

Havlovo náměstí v Haifě je vlastně oboustranně projevená pocta – obyvatelé izraelského města dali najevo, jak si váží Havla, Češi si mohou libovat v tom, že jméno jejich prezidenta vyvolává ještě dnes na jiném kontinentu takový respekt.

Náměstí v izraelské Haifě nese od 29. června jméno Václava Havla. Slavnostního pojmenování prostranství v nově budované čtvrti přístavního města se zúčastnil i český ministr kultury Daniel Herman (druhý zleva)|foto: ČTK, /PR, Ministerstvo kultury ČR,ČTK

Drobnou vadou na kráse celé akce je skutečnost, že dva týdny před slavnostním pojmenováním se ozvala již zmíněná nadace VIZE 97 s tím, že měla být o svolení s pojmenováním čehokoli po Václavu Havlovi předem požádána.

O další týden později, tedy pouhý týden před slavnostním pojmenováním haifského náměstí, nadace doplnila své stanovisko o výzvu k zaplacení částky jednoho tisíce eur.

Učinila tak s poukazem na skutečnost, že VIZE 97 je nezisková organizace a prostředky na svou činnost získává právě tímto způsobem. Nebyla to ovšem nepřímá žádost o přispění na charitu, ale konstatování, kolik taková věc stojí.

VIZE 97 je nadace nesoucí jméno Dagmar a Václava Havlových a není české veřejnosti neznámá. Podporuje řadu dobročinných aktivit, od prevence rakoviny přes podporu obětem povodní u nás až po pomoc čečenským dětem.

Čtěte také

Přesto, anebo právě proto člověka napadají různé otázky. Například: Je VIZE 97 skutečně tím, kdo má povolovat, případně zakazovat použití Havlova jména?

Nebo: Je šťastné zpoplatňovat pojmenování náměstí v cizí zemi po Václavu Havlovi? Kdo má tuto částku zaplatit? Město, které se rozhodlo na vlastní náklady vyzdvihnout Havlovo jméno, anebo snad české velvyslanectví, tedy vlastně český stát?

Lavička Václava Havla v Plzni|foto: Pavel Halla

A v neposlední řadě – existuje snad nějaký ceník, na základě kterého se VIZE 97 rozhoduje, o kolik peněz si komu řekne?

Tento kontroverzní krok by jistě neměl v našich očích znehodnotit vše dobré, co nadace dělá.

Bylo by ovšem také užitečné, kdyby si ten, kdo se rozhodl aktivně žádat zaplacení za nekomerční použití – nebo spíše připomenutí a oslavení – Havlova jména uvědomil, jak taková věc vypadá zvenčí. Třeba to zabrání nějaké ostudě v budoucnu.

Jen v samotném Izraeli se brzy chystají pojmenovat po Havlovi veřejná prostranství i v Jeruzalémě a v Ramat Ganu, de facto součásti Tel Avivu.

Doufejme, že v Haifě se o debatě na téma poplatku za Havlovo jméno nedozvěděli a že v případě Jeruzaléma už se taková otázka ani nedostane na přetřes. Natolik si přece Havla ceníme, nebo ne?