Jan Fingerland: Kolem Íránu vzniká ohnivý kruh
Pozornost posledních měsíců se upíná na dění v Gaze. Pohled na blízkovýchodní napětí ale není kompletní, pokud nezahrnuje dění v Íránu a jeho okolí. To se zvláště projevuje v minulých dnech. Jen za poslední týden Íránci podnikli útok na území Pákistánu, Sýrii a Iráku. Islámabád i Bagdád odvolali své velvyslance z Íránu, íránskému vyslanci Pákistán znemožnil návrat, Iráčané si předvolali íránského chargé d'affaires.
Čtěte také
Jde o útoky, které jsou si podobné, ale také jsou rozdílné. V Pákistánu Íránci zaútočili raketami na jeho část Balúčistánu, historického území národa Balúčů, rozděleného mezi obě země.
Balúčové v Íránu se považují za znevýhodněné kvůli své sunnitské víře a menšinové etnicitě. Sami Íránci tvrdí, že jejich cílem nebyli Pákistánci, ale Íránci působící na pákistánském území, specificky ozbrojená skupina Džajš al Adl, armáda spravedlnosti, kterou považují za teroristickou organizaci.
Srážka středních vah
Oba státy, šíitský Írán i sunnitský Pákistán, mají komplikované vztahy, bojují o vliv v Afghánistánu a vzájemně se obviňují z podpory povstaleckých skupin na území toho druhého. Pákistán v noci na dnešek odpověděl vlastním bombardováním pro změnu íránského Balúčistánu, i v tomto případě nebyli mezi obětmi občané Íránu, ale pákistánští občané.
Čtěte také
Jde o bezprecedentní vyhrocení situace mezi oběma státy, navíc mezi „téměř jaderným“ Íránem a jaderným Pákistánem. Je příznačné, že oba státy napomenula Čína, která spolupracuje s oběma a nemá zájem na destabilizaci oblasti západně od svých hranic.
Mnohem obvyklejší byl druhý typ útoků, a to na Irbíl v severním Iráku a na oblasti Idlíbu v Sýrii. Irbíl je v autonomním iráckém Kurdistánu, který má velmi dobré vztahy s Američany a neformálně i Izraelci. Střely dopadly na americký konzulát, který je podle Íránců ve skutečnosti izraelským špionážním centrem.
To irácká vláda považuje za lživé tvrzení, které má jen ospravedlnit narušení své suverenity, ale současně žádá vyšetřování, což zas nemusí být vhod iráckým Kurdům. Věc je politicky citlivá proto, že současný Irák a jeho vláda je pod silným íránským vlivem, ale současně byla pod tlakem kurdského severu, aby akci na irácké půdě odsoudila, což se stalo.
Čtěte také
Podobná situace má precedent, například předloni íránské Revoluční gardy provedly podobný útok na irácký Kurdistán poté, co Izraelci zabili dva íránské důstojníky v Sýrii. I tentokrát se pravděpodobně jedná o součást íránské odvety za izraelské útoky proti íránským a proíránským silám v Sýrii nebo Libanonu.
Kromě toho ještě Kurdové podle svých tvrzení sestřelili několik ozbrojených dronů nad irbílským letištěm. Tuto akci mají pravděpodobně na svědomí irácké, ale z Íránu podporované milice. Ještě více mimo pozornost leží skutečnost, že na irácký Kurdistán v těchto dnech zaútočili ze svých vlastních důvodů také Turci.
Výbušná situace
Íránci neútočili jen v Pákistánu a Iráku, ale i v Sýrii. Tam pro změnu odpovídali na nedávný bombový útok v Kermánu, při kterém zahynulo přes 80 lidí.
Čtěte také
K atentátu se přihlásil Islámský stát, sunnitská teroristická organizace. Íránci tedy v odpověď na to ostřelovali syrskou oblast, kterou stále ještě ovládají sunnitští povstalci proti Bašáru Asadovi, íránskému spojenci, nebo spíše vazalovi.
Celá věc má samozřejmě širší kontext. Jedním je válka v Gaze, která je součástí íránské proxy války proti Izraeli prostřednictvím Hamásu. Na sever od Izraele doutná válka s Hizballáhem, který je rovněž napojen na Írán. A samozřejmě eskaluje problém s Húsíi v Jemenu, kteří útočí na obchodní lodě, nově i americké vojenské lodě a nyní se jejich pravděpodobně přesouvá i do mezinárodních vod. I Húsíové dostávají výzbroj od Íránu. Mimo pozornost zůstává nárůst útoků proíránských milicí proti americkým jednotkám v Iráku a Sýrii.
Všechny tyto incidenty mají společný nejen íránský původ, ale také rostoucí troufalost na Írán napojených organizací, a stále menší snahu Íránců zastírat svůj podíl na nich. Nedávno dokonce v Ománském zálivu Írán takříkajíc pod svým jménem zabavil tanker plující z Iráku do Turecka. Není zřejmé, o co Íránu jde, zda zvýšit svou vyjednávací cenu, boj o prestiž, rozšíření sféry vlivu nebo něco jiného, co třeba souvisí s dynamikou íránské vnitřní politiky. Jisté je, že kterákoli z těchto krizí se snadno může vymknout z rukou.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
