Jan Fingerland: Kolem Íránu se něco děje, ale nevíme co

Ve Washingtonu mají jakési informace o íránských záměrech nebo přípravách, kterým se USA snaží předejít posledními demonstrativními kroky
Ve Washingtonu mají jakési informace o íránských záměrech nebo přípravách, kterým se USA snaží předejít posledními demonstrativními kroky

Kolem Íránu je stále dusněji, a současně je informační mlha nad Perským zálivem čím dál hustší.

Komentátoři dění se podle svých sympatií dělí na ty, kteří z napjaté situace viní více Spojené státy, a nebo naopak Írán.

Jan Fingerland: Těžký život íránského prezidenta

Íránský prezident Hasan Rúhání

Americký prezident se ke svému íránskému protějšku nechová zrovna kolegiálně. Svou politikou Donald Trump ze všeho nejvíce dělá těžkou hlavu Hasanu Rúhánímu.

Spojené státy do oblasti poslaly své válečné lodě a mluví se o pěších jednotkách. Z Iráku byla z bezpečnostních důvodů stažena část amerického diplomatického personálu a také Německo s Nizozemskem přerušili své vojenské mise v této zemi sousedící s Íránem. Írán zas přestal podle svých vlastních slov dodržovat jadernou dohodu.

Mluví se o nebezpečí, že dojde k vojenskému střetnutí jen kvůli nějakému nedopatření. A to přesto, že jak prezident Trump, tak nejvyšší duchovní vůdce Chámeneí současně mluví o tom, že o žádnou válku nestojí.

Záhady a domněnky

Do této skládačky patří zmínka o záhadách, které jsou tak tajemné, že se o nich nic neví a ani se o nich moc nemluví. Tou první záhadou je, co Američané vědí o posledních krocích Íránské islámské republiky, ale zatím se rozhodli nám nesdělit. Pouze z náznaků můžeme chápat, že ve Washingtonu mají jakési informace o íránských záměrech nebo přípravách, kterým se USA snaží předejít posledními demonstrativními kroky.

Jan Fingerland: Svár na americko-íránských hranicích

Protesty proti USA v Teheráně

Mezi Amerikou a Íránem zesílilo napětí a mluví se i o nebezpečí vojenského konfliktu. Tyto obavy jsou pravděpodobně plané, obě strany vědí, co dělají.

S tím souvisí spekulace o tom, že v Teheránu se rozhodli hrát vabank a zkusit provokovat Washington, o kterém vědí, že se mu ve skutečnosti do žádného dobrodružství nechce, donutit Američany couvnout a získat výsledně výhodu.

Současně se mluví o tom, že íránské vedení dospělo k závěru, že ekonomický tlak je příliš silný, zvláště poté, co americký prezident nedávno přidal další sankce na export ropy i kovů.

A zároveň si uvědomilo, že se nemohou spoléhat na brzký Trumpův odchod a nástup nějakého „rozumnějšího“ politika – šance na jeho znovuzvolení se jeví jako příliš vysoké a dalších pět let sevření si íránský režim nemůže dovolit. Tlak nespokojené společnosti je totiž stále větší a Íránci nejsou ochotni bídnou hospodářskou situaci svádět jen na nepřátele v zahraničí.

A pak je tu záhada druhá, menší, ale zřejmě spřízněná. V oblasti se dějí divné věci, například kdosi neznámý zaútočil v neděli na čtyři tankery nedaleko ústí Perského zálivu, přičemž Američané mluví o íránské stopě. Mezitím se odehrál jiný útok na saúdský ropovod, který citlivé místo v Hormúzském průlivu obchází. Tam je původce již zjištěn – přihlásili se k němu jemenští povstalci podporovaní právě z Íránu.

Buď a nebo

Napětí mezi USA a Íránem roste. Válku ale Američané nechtějí, říká Štěpán Macháček

USAF letouny ve Válce v Perském Zálivu

Napětí mezi Spojenými státy a Íránem roste. Írán oznámil, že přestane plnit některé závazky z jaderné dohody z roku 2015. Americký ministr zahraničí neplánovaně a v rychlosti Írán navštívil. „Spojené státy dostaly informaci, že se chystá útok na americké vojáky v Iráku,“ upozorňuje zpravodaj Štěpán Macháček.

Právě hrozba uzavření Hormúzu, kudy proudí podstatná část ropy ze saúdských ropných polí, dosud hrála významnou roli i v íránské oficiální rétorice. Jestli je ohrožení pohybu saúdské ropy tím důvodem, kvůli kterému ve Washingtonu znervózněli, ale není jasné.

Podle náznaků se zdá, že se jednalo o nějaký ještě větší záměr, kterému bylo potřeba předejít demonstrací síly a odhodlání – přičemž i Íránci, vojensky mnohem slabší, jsou si vědomi některých svých komparativních výhod. Mimo jiné mohou použít své spojence k dalším útokům na spojence Američanů a tím vyvíjet tlak na prezidenta Trumpa. Tentokrát se snad mohlo odehrát cosi v Iráku.

Američanům jde nepochybně o odvrácení hrozby, jejíž podstatu zatím nejsou ochotni sdělit, a současně Trump potřebuje přinejmenším zdání úspěchu ve své snaze získat íránský podpis pod nějakou novou jadernou dohodou. Jeho vlastní lidé ovšem formulovali podmínky, které v Teheránu nebudou ochotni přijmout, není tedy zřejmé, jak velkou naději na úspěch takové počínání má.

Jan Fingerland

Íránskému režimu jde o zachování tváře, o uchování šance na jadernou zbraň, ale v první řadě o přežití, přičemž se musí zajišťovat proti Američanům i proti vlastním obyvatelům. A oběma stranám, jakož i všem ostatním jde o to, aby se zatím poslední měření sil odehrálo bez střílení.