Jan Fingerland: Juncker potěšil i poděsil

12. září 2018
Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise

Zpráva o stavu unie, totiž té evropské, měla skoro hodinu a obsahovala ledacos. A možná potěšila i některého z euroskeptických kritiků pana předsedy Junckera.

Pokud si ovšem nevšimli, že v těstíčku, totiž jeho obratu k pragmatismu, je schován malý háček.

Předseda Evropské komise se možná loučil s funkcí, protože příští rok mu skončí volební období. A nebo naopak vytáhl do boje za získání druhého období v čele kontinentální vlády. Jistě i proto jedním z hlavních námětů projevu učinil ochranu vnějších hranic, věc nyní tak emocionálně a politicky nabitou.

Hranice ano, ale…

Tentýž Juncker, který před dvěma lety prohlásil, že hranice jsou nejhorší vynález v dějinách lidstva, se v projevu přihlásil k mnohem tvrdší ostraze vnějších hranic Evropské unie. Pro tento účel chce do dvou let posílit Frontex, unijní agenturu, jež má „pomáhat“ členským státům s ochranou hranic.

Německo a Francie souhlasí s Junckerem – chtějí více integrace

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker předložil pět možných scénářů dalšího vývoje Evropské unie. Je ale zřejmé, která alternativa evropské budoucnosti je mu momentálně nejbližší, dočteme se v článku uveřejněném britskou agenturou Reuters.

Předseda Evropské komise nepochybně reagoval na poslední vývoj, posilování různých antiimigračních a také euroskeptických stran, naposledy teď v neděli dokonce i v dosud vzorném Švédsku.

Jistě ale také věděl, že Angela Merleková už si na Řecku a Španělsku vynutila, aby z Německa přijímaly zpátky migranty, kteří prošli přes jejich území a nepřehlédl, že nová italská vláda odmítá do svých přístavů vpouštět lodě s migranty vylovenými ve Středozemním moři. Nedostal se přece na vrchol evropské politiky proto, že by ignoroval realitu.

Dejte nám pravomoci

Potud mohou euroskeptici slavit. Juncker, celoživotní bojovník za jednotnější a silnější Evropu, však tyto kroky použil jako nástroj pro prosazování svých cílů – tedy větší centralizaci rozhodování uvnitř EU a v souvislosti s tím další federalizaci Evropy.

Budoucnost Evropy podle Macrona, Junckera a Merkelové

Emmanuel Macron

Jasné v současnosti není téměř nic. Snad jen to, že Evropu čekají změny. Neustálé proměny provázely Evropskou unii už před podepsáním Maastrichtské smlouvy v roce 1993, v posledním desetiletí tento vývoj jaksi kulminoval. Organizační struktury Unie jsou příliš rozsáhlé, komplikované a nedemokratické, na tom se většina jejích představitelů shoduje už delší dobu, nikdo s tím ale dosud nic neudělal.

Například posílený Frontex by podle jeho názoru měl mít nejen několikanásobně (!) početnější mužstvo, ale také větší pravomoci, jednotné (!) velení a byl by vybaven právem operovat uvnitř členských států. Ochrana vnějších hranic by byla vlastně federalizována. Chcete ochranu před migranty? Předejte nám pravomoci.

Stejné jádro obsahuje Junckerův sen o euru jako měně, která alespoň částečně vytlačí dolar v mezinárodních obchodních transakcích. To ale mimo jiné znamená tlak na nečleny eurozóny, ať se přidají nebo odpadnou z pelotonu.

Centralizační či federalizační potenciál má i Junckerův záměr nutit poskytovatele některých internetových služeb, aby urychleně stahovali teroristickou propagandu, stejně jako úvahy o rozšíření působnosti teprve připravovaného Úřadu evropského veřejného žalobce.

Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise

I plány na evropský „Marshallův plán“ pro Afriku obsahuje podobné jádro. Evropa by v Africe jako nová velmoc bojovala s čínským vlivem, ale také by dosahovala svých politických cílů, třeba právě zřízení sběrných táborů pro migranty mimo hranice unie. Jak jinak lze naplnit sen eurokritiků než pomocí jednotně uplatňované těžké váhy půlmiliardové Evropské unie?

Visegrád zpozorněl

Dále je tu otázka odbourání práva veta při hlasování v některých otázkách, jako je zahraniční politika, daně nebo lidská práva, tedy zavedení většinového rozhodování.
A v neposlední řadě věc, která v Junckerově projevu zaujala jistě hlavně Středoevropany. Totiž slib, že Evropská komise bude čelit útokům na vládu práva v členských zemích. Byla to jasná narážka na již běžící řízení proti Polsku kvůli jeho sporné reformě soudnictví a nejnověji i v souvislosti s kritikou Maďarska.

Jan Fingerland

Evropský parlament dal krátce poté Junckerovi zapravdu a jasnou většinou přijal doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Budapešti řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie v souvislosti s činností Orbánovy vlády.

Juncker ve svém projevu o stavu Evropské unie konečně jasně pojmenoval některé problémy a dokonce je slíbil vyřešit. Ovšem za cenu, kterou někteří nebudou ochotni zaplatit.